8 C 207/2022-32 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit mu shora uvedenou částku s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem 0,9 % denně (kterého se však žalobce nedomáhá) v šesti měsíčních splátkách po [částka]. Dle smluvních podmínek byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení 0,1 % denně z částky [částka]. Žalovaná neuhradila před podáním žaloby ani část dluhu. Žalobkyni tak vznikl nárok požadovat úhradu dlužné částky sestávající z jistiny úvěru v celkové výši [částka], jakož i zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu za období [datum] až [datum] v kapitalizované výši [částka]. Žalovaná byla vyzývána k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, přesto však žalobkyni dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 1. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 2. Zhodnocením předložených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala splatit úvěr ve sjednaných měsíčních splátkách (důkaz: Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] faktura, bankovní výpis). Žalovaná porušila svou povinnost splatit poskytnutý úvěr řádně a včas, v důsledku čehož jí vznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobce vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky (důkaz: výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence). 3. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 4. Mezi žalovanou a žalobcem tedy byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. obč. zák. Žalovaná porušila ustanovení Smlouvy tím, že žalobci neuhradil poskytnutý úvěr řádně a včas. V souvislosti s prodlením žalované s úhradou dlužné částky vzniklo žalobci rovněž právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. V řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nárok žalobce vylučovaly. Žalovaná neměla k jeho vzniku žádné výhrady, v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná na svůj dluh něčeho uhradila nad rámec tvrzení žalobkyně nebo že by žalovaný nárok zanikl, byť jen zčásti, jinak. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 5. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci dlužnou částku spolu s úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonané advokátem (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce [částka] za každý z těchto tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).