8 C 28/2022-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Svoji žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný při kontrole jízdenek neprokázal kontrolorovi platnými jízdenkami, a to dne [datum] ve vlakovém spoji [číslo] mezi stanicemi [obec] [část obce] a [obec] a dne [datum] ve vlakovém spoji [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] [část obce]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na zaplacení jízdného v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]) a přirážky (pokuty) podle [anonymizována dvě slova] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel v celkové výši [částka] (2 x [částka]). Žalobkyně odvozovala svou aktivní legitimaci z rámcové smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO], na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], Spojené království [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], reg. [číslo]. Posledně uvedená společnost následně dne [datum] postoupila pohledávky žalobkyni. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu však žalovaná nereagovala a žalobkyni dosud ničeho nezaplatila. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne [datum] cestoval ve vlakovém spoji [číslo] mezi stanicemi [obec] [část obce] a [obec] a dále rovněž téhož dne ve vlakovém spoji [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] [část obce], a to v obou případech bez platné jízdenky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky společností [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], smlouvou ze dne [datum] pak došlo k postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím. 6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byly dne [datum] konkludentně uzavřeny smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě nichž se právní předchůdce žalobkyně zavázal přepravit žalovaného do místa určení a žalovaný se zavázal zaplatit jízdné. Žalovaný porušil svoji smluvní povinnost a cestoval bez zaplacení jízdného (platné jízdenky). Žalovaná částka zahrnuje dlužné jízdné v souhrnné výši [částka] ([částka] a [částka]) a přirážku k jízdnému v celkové výši [částka] (2 x [částka]) ve smyslu vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Podle § 7 odst. 6 citované vyhlášky se cestující, který je přepravován bez platné jízdenky, považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal jízdním dokladem. Povinnost cestujícího předložit na výzvu cestovní doklad vyplývá z ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Podle tohoto ustanovení je cestující, který se z příčin na své straně neprokáže cestovním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Výše přirážky nesmí podle § 37 odst. 6 zákona o drahách přesáhnout v jednotlivém případě částku [částka]. Žalobkyně prokázala právní důvod výše žalované částky. Vzhledem k tomu, že pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba] nejprve postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která následně postoupila předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., kdy lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.). 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x [částka] podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále ze tří režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý z těchto 3 úkonů právní služby a z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).