16 C 243/2023-64 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Uvedla, že na základě úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne [datum] částku ve výši [částka], která měla být splacena do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla následně pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni. Žalovaná však úvěr dosud nesplatila, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne [datum]. Ke dni sepsání žaloby evidovala žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka] a smluvního úroku ve výši [částka]. Příslušenství pohledávky představoval zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] od zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na nařízené jednání dne [datum] se zástupce žalobkyně omluvil a požádal o jednání v nepřímosti. Stejně tak se omluvila pro nemoc žalovaná. Neuvedla, že žádá o odročení, proto soud v souladu s ustálenou judikaturou jednal v její nepřítomnosti. 5. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poslala na základě smlouvy o úvěru [číslo] na bankovní účet vedený na jméno žalované, z nějž obdržela dne [datum] verifikační platbu ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka]. Dle smlouvy o úvěru měla žalovaná poskytnutou částku vrátit nejpozději do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum] spojeným s předžalobní výzvou, prostřednictvím které žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši [částka] (včetně nákladů zastoupení) ve lhůtě tří dnů. Předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky byly odeslány žalované dne [datum] na poslední známou adresu. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v tehdy rozhodném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném ke dni čerpání finančních prostředků, tj. ke dni [datum]. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem zaslala na účet žalované částku ve výši [částka] Smlouva, na základě které tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru. Podle zjištěného skutkového stavu věci právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, jako bylo její povinností dle citovaného zákona. Žalobkyně nepředložila např. výpis z účtu žalované dokazující její příjmy a výdaje, výpisy z příslušných registrů, skóringový model o schopnosti splácet, apod. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně nikterak nedoložila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, nedoložila výši jejích příjmů, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované v registrech, nebo že by žalovaná předložila výpisy z účtů prokazující její příjmy a výdaje, resp. jaký byl konkrétní obsah takových výpisů. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaná mohla poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaná se tedy na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila o [částka] (§ 2991 o. z.), přičemž žalobkyni nevrátila ničeho, proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodné obohacení částku [částka], a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne a dle domněnky dle § 573 o. z. došlou žalované dne [datum] Lhůta k zaplacení pak v této výzvě byla stanovena jako třídenní, tedy do [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 14. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá II. výrok tohoto rozsudku. 15. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v této věci úspěšná v rozsahu 76 % (viz I. výrok) a neúspěšná v rozsahu 24 % (viz II. výrok), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 52 %. Její náklady sestá