16 C 60/2023-37 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce [číslo] prostřednictvím komunikace na dálku. Na základě smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému dne [datum] částku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal prostřednictvím 59, resp. 60 měsíčních splátek po [částka], resp. poslední ve výši [částka], vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka] a administrativní poplatek ve výši [částka]. Žalovaný nicméně tuto svou povinnost nesplnil, když splátky neplatil řádně a včas. Proto žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami, s nimiž se žalovaný při podpisu smlouvy obeznámil, dne [datum] dosud neuhrazenou část zápůjčky zesplatnila. Žalobkyně žalovaného předžalobně vyzvala k zaplacení dlužné jistiny, úroků a smluvní pokuty, žalovaný však přesto tyto dlužné částky nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím veřejně dostupných databází a rejstříků a současně si od žalovaného vyžádala výpisy z účtu za období od [datum] do [datum], z nichž vzala v potaz měsíční příjmy a výdaje žalovaného, a výplatní pásku z února roku 2021 (důkaz: výpisy z účtu vedeného u [právnická osoba] za období od [datum] do [datum], výplatní páska za měsíc únor 2021). Načež žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně dne [datum] žalovanému částku [částka] (důkaz: výpis z účtu žalobkyně ze dne [datum], elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv online prostřednictvím klientského centra). Žalovaný se tuto částku zavázal vrátit spolu s 39 % úrokem a administrativním poplatkem ve výši [částka], a to v celkové výši [částka] prostřednictvím 59 měsíčních splátek po [částka] a poslední splátky ve výši [částka] (důkaz: smlouva [číslo] splátkový kalendář). Nedílnou součástí této smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce, v nichž bylo v čl. 13 ujednáno, že žalobkyně je v případě prodlení žalovaného se splácením oprávněna zápůjčku zesplatnit. Podle čl. 13 pak byla ujednána smluvní pokuta pro případ prodlení na straně dlužníka dle sazebníku žalobkyně (důkaz: obchodní podmínky pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru, sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalovaného upomenula k zaplacení dosud nezaplacených splátek a upozornila jej na riziko zesplatnění zápůjčky (důkaz: výzva k úhradě dlužných splátek ze dne [datum]). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalovanému oznámila, že ke dni [datum] v souladu s obchodními podmínkami neuhrazenou část zápůjčky zesplatnila. (důkaz: oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne [datum]). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanému zaslala předžalobní upomínku datovanou ke dni [datum], v níž jej vyzvala k zaplacení dlužné částky vyčíslené do výše 107 088,97 (důkaz: předžalobní upomínka ze dne [datum]). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, tj. ke dni [datum], a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky. 8. Podle § 2048 věty první o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Na základě citovaných zákonných ustanovení a shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný spolu s úrokem a administrativním poplatkem zavázal prostřednictvím splátkového kalendáře vrátit, avšak tuto svou povinnost nesplnil. Jelikož žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas, žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami nesplacenou část zápůjčky zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě. Žalovaný však na toto nikterak nereagoval a dlužnou částku, a to ani přes předžalobní upomínku, nezaplatil a je tak s plněním v prodlení, následkem čehož vzniklo žalobkyni právo požadovat smluvní pokutu podle § 2048 o. z. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru výpisy z účtu a výplatními páskami, z nichž bylo patrné, že žalovaný je úvěruschopen. Žalovaný v řízení proti žalobkyní provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud I. výrokem tohoto rozsudku žalobkyni částku ve výši [částka], jež představuje součet dlužné jistiny zápůjčky, administrativního poplatku, kapitalizovaného smluvního úroku a kapitalizované smluvní pokuty, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od [datum] do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 15. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně ja