18 C 86/2023-34 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně vedle půjčené jistiny příslušenství úvěru ve výši 18 894 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku, poplatku za poskytnutí, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou dlužnou částku ve výši 40 894 Kč měl žalovaný splácet prostřednictvím 14 měsíčních splátek po 2 921 Kč. Splatnost poslední splátky byla sjednána na [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti, kde žalovaný mj. uvedl okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, závazcích, příjmech či výdajích. Žalovaný nedostál svým povinnostem uhradit dlužnou částku řádně a včas, na svůj dluh uhradil pouze částku ve výši 2 999,99 Kč a závazek žalovaného se stal splatným v celém rozsahu ke dni splatnosti poslední splátky, tedy k datu [datum]. S ohledem na prodlení na straně žalovaného vzniklo žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně, v souladu s ujednáním smluvních stran právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, a to smlouvou ze dne [datum] s tím, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani přes výzvy strany žalující. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli mu bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). 3. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný tímto požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnaný s tím, že tuto skutečnost měl dokládat pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalovaný dále uvedl, že jeho příjem je v částce 17 307 Kč měsíčně, má výdaje na bydlení a energie ve výši 1 00 Kč a další výdaje na dopravu, jídlo a jiné osobní náklady ve výši 2 000 Kč, použitelný měsíční příjem žalovaného je tedy v částce 14 306 Kč. Žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný dále uvedl, že nemá žádné dluhy. 4. Z dohody označené jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato dohoda byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovaným jako dlužníkem. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím, celkem částku ve výši 40 894 Kč Vedle jistiny měl žalovaný uhradit úrok ve výši 2 118 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 036 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 960 Kč. Dlužnou částku měl žalovaný splácet čtrnácti měsíčními splátkami po 2 921 Kč. 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dohodu, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč Vedle půjčené jistiny měl žalovaný uhradit rovněž sjednané příslušenství úvěru, celkovou dlužnou částku ve výši 40 894 Kč měl splácet čtrnácti měsíčními splátkami po 2 921 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 14 měsíců s úrokovou sazbou 15% ročně, RPSN bylo ve výši 272,44%. Z přílohy [číslo] předpisu splátek, zjistil soud předpis splátek pro jednotlivé tipy úvěrů, resp. pro jednotlivé výše úvěrů sjednané na různou dobu. 6. Z první strany pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný uzavřel pracovní smlouvu na pozici skladník, dělník na dobu určitou od [datum] do [datum]. Ze mzdového výměru ze dne [datum] soud zjistil, že základní mzda žalovaného činí 125 Kč na hodinu. 7. Z dokladů o příchozích úhradách na účet žalovaného u [právnická osoba] soud zjistil, že od zaměstnavatele dle výše uvedené pracovní smlouvy bylo na účet připsáno [datum] 15 586 Kč a [datum] 19 028 Kč. 8. Z čestného prohlášení soud ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že žije v domácnosti sám. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o změně v osobě věřitele, ke které došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaný byl zároveň vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši celkem 50 124,11 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely tuto dohodu, na základě které přešly na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že na žalobkyni byla mj. postoupena pohledávka za žalovaným. 11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a dodejky soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 49 987,76 Kč a úroku z prodlení nejpozději do [datum] a zároveň žalovaného upozornil na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním v případě, kdy by žalovaný svůj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatil. 12. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci: 13. Dne [datum] došlo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], k uzavření dohody označené jako smlouva o úvěru. V této dohodě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve sjednané výši a dalšími poplatky dle této dohody. Žalovaný měl vrátit celkem částku ve výši 40 894 Kč, a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Při sjednávání této dohody byla pouze omezeně ověřována úvěruschopnost žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezjišťovala, resp. neověřovala výdaje žalovaného či např. jeho další dluhy. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy a se splácením úvěru se dostal do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky upomínaly. Žalovaný byl následně informován o postoupení pohledávky za ním na nového věřitele. Naposledy byl žalovaný k úhradě svého dluhu vyzván předžalobní upomínkou odeslanou zástupcem žalobce dne [datum]. Na svůj dluh uhradil žalovaný celkem částku ve výši 2 999,99 Kč. 14. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody ze dne [datum] podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. 15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek [anonymizo