34 C 180/2023-34 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnutý úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu se sjednaným poplatkem ve výši [částka] do 30 dnů od jeho poskytnutí. [příjmení] [částka] byla na účet žalovaného zaslána [datum], úvěr byl tedy spolu s poplatky splatný dne [datum]. Sjednané poplatky představovaly poplatek za expres výplatu ve výši [částka], bezpečnou splátku ve výši [částka]. Žalovaný neuhradil ničeho, žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za expres výplatu ve výši [částka], poplatku za bezpečnou splátku ve výši [částka], účelně vynaložené náklady ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] a dále kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani přes opakované výzvy. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, byla tato prověřena žalobkyní na základě údajů poskytnutých žalovaným. Žalobkyně zjistila jeho kreditní skóre, kdy byla posouzena jeho příjmová i výdajová stránka a byl využit statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazku ze strany klienta. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech. Žalovaný uvedl příjem ve výši [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka], výdaje na bydlení [částka], zbývající prostředky domácnosti činí [částka]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 4. Z listiny označené jako úvěrová smlouva ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným jako klientem, a to prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 48,3 %. Sjednána byla rovněž doplňková služba [anonymizováno] výplata za poplatek [částka], [anonymizováno] splátka za poplatek [částka] měsíčně. V případě neplacení úvěru v den jeho splatnosti je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném náklady spojené s upomínáním ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení v zákonné výši. Součást smlouvy tvoří sazebník platný od [datum]. 5. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že před uzavřením smlouvy bylo provedeno ověření jeho bonity. Žalobkyně přitom vycházela z výše příjmu žalovaného [částka] a příjmu partnerky [částka], dále z toho, že žalovaný je bezdětný a splácí splátky jiným společnostem ve výši [částka]. Rovněž byla provedena lustrace osoby žalovaného v insolvenčním rejstříku, registru [příjmení], registru exekucí a [anonymizováno] s negativními záznamy. V metodice posouzení úvěruschopnosti klienta pak žalobkyně obecně popisuje způsob prověřování úvěruschopnosti klientů. 6. Z úvěrové zprávy k osobě žalovaného soud zjistil, že žalovaný žádal již o několik úvěrů, přičemž řada z nich byla odmítnuta. Má dosud nesplacený revolvingový úvěr, kde ke dni [datum] činila výše dlužné částky [částka]. 7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vztahujícímu se ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], kdy klientem byl žalovaný, soud zjistil, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem jej splácel. Dne [datum] byla na bankovní účet žalovaného zaslána částka [částka]. Žalovaný neuhradil ničeho. Po započtení sjednaných poplatků a úroků z prodlení činí dlužná částka [částka]. 8. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně jí potvrdila odeslání částky [částka] na bankovní účet č. [bankovní účet]. 9. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] soud zjistil, že téhož dne byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka [částka]. 10. [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že účet č. [bankovní účet] je a ke dni [datum] byl veden na osobu žalovaného. 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do 30 dnů. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému odeslána písemnost. 12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 13. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření dohody označené jako smlouva o úvěru. Žalobkyně se touto dohodou zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], žalovaný se je zavázal splatit nejpozději do [datum] včetně sjednaných poplatků. Žalovanému byla částka [částka] poukázána na bankovní účet dne [datum]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván. 14. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. S ohledem na shora uvedené se soud nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalobkyně uvedla, že osobu žalovaného lustrovala v registrech a provedla zjištění kreditního skóre žalovaného na základě jím poskytnutých informací a s využitím statistického modelu. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení však není možné spokojit se s pouhými tvrzeními žalovaného. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovaným ověřit, požadovat po žalovaném např. aktuální výpis z účtu, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o příjmu apod. Pouhé formální vyplnění předepsaných kolonek v rámci smlouvy o úvěru, které se navíc týkají pouze výše příjmů a osobních poměrů, a nikoliv již výdajů žalovaného, je zcela nedostačující. Soud má proto za to, že shora uvedeným postupem nemohl být ze strany žalobkyně učiněn kvalifikovaný závěr o s