34 C 88/2023-48 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se kromě jistiny zavázala uhradit úrok ve výši [částka], odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaná však svůj závazek řádně nesplnila, a to ani přes výzvy. Uhradila pouze částku [částka]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala řádně schopnost žalované úvěr splatit, a to na základě informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná jako OSVČ s příjmem ve výši [částka], což bylo ověřeno daňovým přiznáním a výpisem z živnostenského rejstříku. Výdaje uvedla žalovaná ve výši [částka] na bydlení s tím, že žije v nájmu a osobní výdaje ve výši [částka], dále výdaje na spoření/pojištění ve výši [částka] a splátky úvěrů/zápůjček ve výši [částka]. Celkové měsíční výdaje žalované tak činí [částka], použitelný příjem [částka]. Žalovaná byla lustrována s negativním zjištěním v insolvenčním rejstříku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Příslušnost zdejšího soudu je dána podle čl. 14 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná, občanka Bulharska, má dle informačního systému základních registrů bydliště na území České republiky. Ve smyslu čl. 6 odst. 1 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), je rozhodným právem právo české, neboť žalovaná jako spotřebitel má obvyklé bydliště na území České republiky. 4. Soud projednal věc při jednání dne [datum] v nepřítomnosti žalované a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalované přenechala téhož dne v hotovosti [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit včetně úroku [částka], poplatku za administrativní činnosti [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] v 78 týdenních splátkách po [částka] (zjištěno ze smlouvy o úvěru). V kartě zákazníka – žádosti o zápůjčku žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, její čistý příjem z podnikání činí [částka], což bylo ověřeno výpisem z živnostenského rejstříku a daňovým přiznáním. Výdaje žalované představují výdaje na bydlení ve výši [částka], osobní výdaje ve výši [částka], výdaje na spoření/pojištění ve výši [částka], splátky úvěrů/zápůjček ve výši [částka]. Celkové výdaje činí [částka], použitelný příjem tedy představuje částku [částka] (zjištěno z karty zákazníka/žádosti o zápůjčku). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila do zahájení soudního řízení [částka]. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Dle dopisu ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a zároveň ji vyzvala k vrácení [částka] do 10 dnů od doručení dopisu. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalované dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku). Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky do [datum]. Dle podacího lístku byl dopis odeslán žalované dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy k plněním a podacího lístku). 6. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované, a to na základě informací poskytnutých žalovanou zaznamenaných v zákaznické kartě žalované, dle které žalovaná měla příjem z podnikání ve výši [částka], žila v nájemním bydlení s náklady ve výši [částka]. Celkové výdaje žalované činily celkem [částka]. V zákaznické kartě bylo vyplněno, že žalovaná předložila daňové přiznání, což však žalobkyně neprokázala. Co se týká výdajů žalované, nebyly údaje uvedené v zákaznické kartě nijak ověřeny a nebyly k nim doloženy žádné listiny. Žalobkyně tedy své tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované neprokázala ani přes poučení dle § 118a o. s. ř. 7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalované [částka] Smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost dané smlouvy (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo]). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) je přitom taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale rovněž tyto údaje prověří. 13. Protože je smlouva absolutně neplatná, není dán právní důvod, pro který právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky. Žalovaná se tedy na její úkor bezdůvodně obohatila o [částka] (§ 2991 o. z.). Vrátila však jen [částka]. Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni, které byla pohledávka platně postoupena (§ 1879 o. z.), částku [částka], a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ode dne [datum] do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) dopisem ze dne [datum], který jí byl odeslán dne [datum]. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalované doručena dne [datum]. V dopise jí byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta do 10 dnů od obdržení dopisu. Žalovaná tak byla povinna vydat bezdůvodné obohacení nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst