38 C 13/2023-41 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí. Žalovaný při uzavírání smlouvy poskytl kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v evidencích a kontrolou měsíčního příjmu, přičemž došla k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a že žalovaný je tak schopen splácet pravidelné splátky úvěru. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši [částka] (částka ve výši [částka] poskytnutá dne [datum], částka ve výši [částka] poskytnutá dne [datum], částka ve výši [částka] poskytnutá dne [datum], částka ve výši [částka] poskytnutá dne [datum]), přičemž žalovaný byl povinen žalobkyní vrátit též poplatkem za čerpání úvěru, smluvní úrok a účelně vynaložené náklady podle smluvních ujednání. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti však neuhradil, a je tak od [datum] v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky dne [datum], žalovaný však dlužnou částku neuhradil. 2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, nahlédla do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány (obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí). Dále byla úvěruschopnost žalovaného posuzována podle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr: hrubý příjem ve výši [částka], čistý příjem ve výši [částka], náklady na obživu ve výši [částka] a ostatní náklady žalovaného ve výši [částka]. V e-mailové komunikaci žalovaný výši nákladů upřesnil na částku [částka]. Výši příjmů žalobkyně ověřila z výplatní pásky žalovaného, kde byla patrná hrubá mzda ve výši [částka] a čistá mzda ve výši [částka]. Dále uvedla, že vychází ze statistického modelu. 3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný na příslušnou výzvu soudu nereagoval a k nařízenému jednání se nedostavil. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [datum], soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě měla být žalovanému poskytována částka až do výše [částka]. 6. Z kopie občanského průkazu má soud za to, že smlouvu s žalobkyní uzavřel žalovaný. 7. Z kopie smlouvy došlé dne [datum] má soud dále za to, že tuto smlouvu žalovaný skutečně podepsal a má její kopii ve své dispozici. 8. Z deseti výpisů k revolvingovému úvěru je patrná výše úroku a jeho výpočet, kdy ke konci každého kalendářního měsíce se měl stát součástí jistiny dluhu žalovaného. Celkově ve výši [částka], kdy jednotlivé měsíčně účtované částky jsou [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]. 9. Z mandátní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně na mimosoudní vymáhání dluhu využila třetí osobu, jež své služby vyúčtovala ve výši [částka]. 10. Ze sdělení [anonymizováno] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že bankovním účtem uvedeným ve smlouvě byl účet žalovaného, na nějž byla žalobkyní zaslána částka ve výši [částka] poskytnutá dne [datum], částka ve výši [částka] poskytnutá dne [datum], částka ve výši [částka] poskytnutá dne [datum], částka ve výši [částka] poskytnutá dne [datum]. Totéž plyne i z výpisu z účtu žalobkyně u [obec] spořitelny. 11. Výzvou k úhradě ze dne [datum] byl žalovaný prokazatelně vyzván k úhradě částky [částka], přičemž podle podacího archu byla tato výzva žalovanému odeslána následující den. 12. Z výplatní pásky žalovaného plyne, že za jeden měsíc září 2021 byl jeho čistý příjem [částka], přičemž na účet mu jeho zaměstnavatel zaslal částku [částka], kdy částka [částka] byla sražena na výživné. 13. Z žádosti o poskytnutí úvěru plyne, že náklady žalovaného jsou [částka], přičemž jeho čisté příjmy jsou [částka]. Z e-mailu doloženého žalobkyní pak soud nic relevantního nezjistil, protože je adresován toliko žalovanému a ve spise již není odpověď žalovaného. Na tuto skutečnost byl soud žalobkyni připraven upozorněn na jednání a poučit ji podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ale žalobkyně se jednání neúčastnila. 14. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný. 21. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, a to na základě smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel jako spotřebitel, přičemž tato smlouva podléhá právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se proto zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného coby spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice učinila kroky k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nepostupovala však s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Již z předložené žádosti totiž plyne, že výdaje žalovaného jsou vyšší než jeho příjmy, z čehož je zřejmé, že poskytnutí úvěru nepřipadá v úvahu. Nadto platí, že z výplatní pásky plyne, že žalovanému je srážena částka [částka] na výživné, což žalobkyně nijak nezohlednila a naopak tuto skutečnost ignorovala a vycházela z částky vyšší, než kolik bylo ve skutečnosti žalovanému na jeho účet vypláceno. Odhlížet též nelze od toho, že žalobkyně měla k dispozici pouze jednu výplatní pásky, z čehož nelze dovozovat, jak bylo jeho zaměstnání stálé (chyběla další výplatní pásky, pracovní smlouva či sdělení zaměstnavatele). Důležité též je, že žalobkyně vůbec neověřovala výdaje žalovaného. Žalobkyně nezohlednila výdaje žalovaného například na dopravu a vo