5 C 23/2023-41 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] z titulu poskytnuté zápůjčky žalované. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s postupitelem pohledávky smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí byla vyplacena částka [částka], a kterou se zavázala splatit tuto částku navýšenou o částku [částka] představující náklady na poskytnutí zápůjčky. Žalovaná zápůjčku nesplatila. Postupitel pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. 2. Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud v rámci dokazování zjistil následující sutkový stav. 4. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě které se tato společnost zavázala žalované vyplatit částku [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit zvýšenou o částku [částka] představující náklady na poskytnutí zápůjčky. Splatnost zápůjčky nastala dnem [datum] (smlouva o zápůjčce). 5. Před uzavřením smlouvy postupitel posoudil schopnost žalované zápůjčku splácet pomocí jejího prohlášení (nesporná skutečnost). 6. Uvedená společnost vyplatila dne [datum] na bankovní účet žalované částku [částka] (potvrzení o provedení platby). 7. Uvedená společnost postoupila pohledávku za žalovanou smlouvu ze dne [datum] žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek). 8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení požadované částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (předžalobní výzva). 9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. 13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 1789 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. V souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 84 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. 17. V řízení bylo dále zjištěno, že postupitel a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o zápůjčce, dle které se postupitel zavázal žalované poskytnout částku [částka], což také učinil. Žalovaná se touto smlouvou zavázala postupiteli částku [částka] vrátit, a dále zaplatit částku [částka] jakožto náhradu nákladů na poskytnutí zápůjčky. Žalované se nepodařilo prokázat, že by postupiteli byť i jen z části poskytnutou částku zvýšenou o uvedené náklady zaplatila. Splatnost těchto dvou částek nastala dnem [datum]. Žalovaná tím, že do tohoto data ničeho nezaplatila, se ocitla následujícím dnem v prodlení. Je tedy povinna k placení taktéž úroků z prodlení, a to ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., neboť mezi smluvními stranami nebylo jiného smluvního ujednání. Postupitel tuto svou pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. Na tu tedy tento nárok přešel, a je nyní oprávněna se domáhat jeho zaplacení. Soud proto nároku žalobkyně zcela vyhověl. 18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), dále pak z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši [částka] (§ 11 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby, každý ve výši [částka] (§ 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 19. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.