7 C 48/2023-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhá, aby jí žalovaný zaplatil částku ve výši 6 175 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl v rozhodném období dle registru vozidel provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 s [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo 1“), kdy toto vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně má proto podle zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, právo na příspěvek za dobu, po kterou vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem bez pojištění odpovědnosti provozu vozidla. Výše příspěvku je stanovena ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně činí 47 Kč za jeden den. Základ příspěvku tedy činí 5 875 Kč za celkem 125 dní, kdy vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem. Žalobkyně zároveň požaduje i úhradu poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 300 Kč. Dále se žalobkyně předmětnou žalobou domáhá, aby jí žalovaný dále zaplatil částku ve výši 6 438 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl v rozhodném období dle registru silničních vozidel provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 s [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu UB297265 (dále jen„ vozidlo 2“), kdy toto vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně má proto podle zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, právo na příspěvek za dobu, po kterou vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem bez pojištění odpovědnosti provozu vozidla. Výše příspěvku je stanovena ust. § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 včetně činí 93 Kč za jeden den. Základ příspěvku v tomto případě tedy činí 6 138 Kč za celkem 66 dní, kdy vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem, přičemž žalobkyně dopět požaduje též úhradu poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu. V období od [datum] do [datum], tedy po dobu celkem 125 dnů, neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti provozu výše popsaného vozidla 1, jehož byl v uvedené době provozovatelem (důkaz: výpis z registru silničních vozidel ze dne [datum]). S ohledem na tuto skutečnost byla žalovanému zaslána výzva k uhrazení základu příspěvku do garančního fondu žalobkyně a nákladů na jeho uplatnění (důkaz: výzva žalobkyně k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období adresovaná žalovanému ze dne [datum]). Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Žalobkyně žalovaného o úhradu nedoplatků příspěvku do garančního fondu upomínala (důkaz: upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP adresovaná žalovanému ze dne [datum]). Žalovaný však ani přes upozornění žalobkyně tento svůj dluh nezaplatil. Právní zástupkyně žalobkyně následně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby (důkaz: předžalobní upomínka ze dne [datum]). V období [datum] do [datum] tedy po dobu celkem 66 dnů, dále neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti provozu výše popsaného vozidla 2, jehož byl v uvedené době provozovatelem (důkaz: výpis z registru silničních vozidel ze dne [datum]). S ohledem na tuto skutečnost byla žalovanému zaslána výzva k uhrazení základu příspěvku do garančního fondu žalobkyně a nákladů na jeho uplatnění (důkaz: výzva žalobkyně k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období adresovaná žalovanému ze dne [datum]). Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Žalobkyně žalovaného o úhradu nedoplatků příspěvku do garančního fondu upomínala (důkaz: upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP adresovaná žalovanému ze dne [datum]). Žalovaný však ani přes upozornění žalobkyně tento svůj dluh nezaplatil. Právní zástupkyně žalobkyně následně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby (důkaz: předžalobní upomínka ze dne [datum]). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném v době tvrzeného provozování vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti. 6. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v období [datum] do [datum] provozovatelem vozidla 1, pro jehož provoz nebylo v posledně uvedeném období sjednáno povinné pojištění odpovědnosti ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 47 Kč. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku v souladu s § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., který za příslušný počet dní činí celkem 5 875 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 300 Kč. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaný byl v období [datum] do [datum] provozovatelem vozidla 2, pro jehož provoz nebylo v posledně uvedeném období sjednáno povinné pojištění odpovědnosti ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 93 Kč. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku v souladu s § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., který za příslušný počet dní činí celkem 6 138 Kč. Žalobkyni vzniklo i v tomto případě právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 300 Kč. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a stanovil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení stanoveným podle § 1970 obč. zák. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý z těchto 3 úkonů právní služby a z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).