8 C 46/2023-17 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru formou povoleného přečerpání účtu, již dříve byla mezi účastníky totiž uzavřena smlouva o běžném účtu. Součástí smlouvy o úvěru byly i obchodní podmínky žalobce. Žalobkyně se smlouvou o úvěru zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu do výše stanoveného úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky, dále se zavázal splácet smluvní úroky z vyčerpaných peněžních prostředků a hradit poplatky související s poskytnutím úvěru. Protože žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, jelikož nezajistil na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků a poplatků, a dostal se tak do prodlení se splácením, prohlásila žalobkyně po výzvách k úhradě veškeré pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni [datum] za splatné. Dluh žalovaného tvoří dlužná jistina ve výši [částka] a dlužné poplatky ve výši [částka], tedy celkem [částka]. Následně byla žalovanému zaslána dne [datum] předžalobní upomínka, žalovaný však na výzvu k úhradě nereagoval a ničeho nezaplatil. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o běžném účtu (Smlouva o [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]). Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu, a to do výše úvěrového limitu ve výši [částka]. Úroková sazba byla mezi účastníky sjednána ve výši 18,9 % ročně. Součástí smlouvy byla i ustanovení upravující poplatky pro případ prodlení (smlouva o úvěru). Nedílnou součástí byly [ulice] podmínky pro povolené přečerpání účtu (obchodní podmínky). Žalovaný průběžně čerpal prostředky až do výše sjednaného úvěrového limitu (doklad o čerpání). Dne [datum] byla žalovanému zaslána poslední výzva k zaplacení dluhu a ve dnech [datum] a [datum] byl žalovaný vyzván, aby dodržoval podmínky povoleného přečerpávání účtu (výzvy). Dne [datum] bylo žalovanému dopisem oznámeno, že pokud nezaplatí dlužné splátky, dojde ke dni [datum] dojde k zesplatnění úvěru, přičemž byl žalovaný vyzván, aby celou dlužnou částku uhradil (oznámení o zesplatnění úvěru). Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a současně byl poučen, že neuhradí-li dluh, bude se jeho zaplacení žalobkyně bránit soudní cestou (předžalobní výzva). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. 6. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 8. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V řízení bylo zjištěno, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly i obchodní podmínky. Jelikož strany sjednaly možnost zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalovaného a žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru ze strany žalobkyně důvodně. Nároky vyplývající z porušení povinností stran vyplývají jednak z právních předpisů a byly rovněž stranami ve smlouvě sjednány. Obsah těchto ujednání není v rozporu s kogentními ustanoveními právních předpisů a strany smlouvy jsou tedy tímto ujednáním vázány a v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nárok žalobce vyvracely. Pokud jde o matematický výpočet výše nároků, soud neměl důvod o jeho správnosti pochybovat, když ostatně ani žalovaný tuto skutečnost nenamítal. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky je důvodný. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení, přičemž jeho výše byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil 3 denní v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 x [částka] podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé) dále 3 x režijní paušál po [částka] dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b vyhlášky č. 120/2014 Sb., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala [částka].