8 C 75/2021-82 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se nejprve domáhala, aby byla žalované uložena povinnost odstranit strom vzrostlý na pozemku žalobkyně ve vzdálenosti do 1,5 metru od hranic pozemku žalobkyně a zdržet se další výsadby dřevin ve vzdálenosti do 1,5 metru od hranic pozemku žalobkyně. Později změnila žalobu (a změna byla soudem připuštěna) a domáhá se, aby se žalovaný zdržela podrostů kořenů a převisů větví všech stromů, které se nacházejí na pozemku žalované do 1,5 m od hranice s pozemkem žalobkyně, a stávající aby odstranila. Současně požaduje i zdržení se nové výsadby jako v původní žalobě. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná má těsně u plotu žalobkyně vzrostlou lípu, která vyvrací plot žalobkyně, znemožňuje výstavbu nového plotu a vrhá stín na pozemek žalobkyně nepřiměřený místním poměrům. [příjmení] není zvláště chráněný, povolení ke kácení by bylo vydáno. Žalobu opírala o ustanovení § 1017 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), případně i o § 2900 a násl. o. z. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že ustanovení § 1017 o. z. na danou věc nelze užít, neboť jde o strom starý desítky let a ustanovení dopadá pouze na stromy vysazené po [datum]. [příjmení] je zdravý, vysazený před dobou delší 40 let, dříve než byl vybudován plot mezi pozemky, nikoho neohrožuje, pozemek žalobkyně nestíní. Žalobu považuje za šikanózní a navrhla její zamítnutí. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], pozemky spolu sousedí (důkaz: výpisy z katastru nemovitostí, fotomapa, mezi účastníky nesporné). Na shora uvedeném pozemku ve vlastnictví žalované, v rohu zahrady, v bezprostřední blízkosti hranice pozemků účastnic, je situován vzrostlý strom rodu lípa, jiné stromy se v prostoru vymezeném v petitu změněné žaloby nevyskytují. [obec] v době šetření vrhala stín do pole mimo předmětné pozemky. Na pozemku žalobkyně v části při hranici pozemků směrem k lípě nejsou žádné udržované záhony ať již okrasných rostlin nebo užitkových. Ve vzdálenosti cca 3 metry od lípy na pozemku žalobkyně roste vzrostlý ořešák. Kořeny lípy zvedají základy stávajícího oplocení na hranici pozemků účastnic. Vzrostlé stromy jsou patrné nejen na pozemku žalobkyně a pozemku žalované, ale i v sousedství, často při hranicích pozemků (fotografie, místní šetření). Ze sdělení Obecního úřadu Úhonice soud zjistil, že povolení ke kácení stromu, v daném případě lípy, se vydává na žádost vlastníka, kde musí být popsán stav a velikost stromu a důvody pro jeho kácení, a lze očekávat, že v tomto konkrétním případě by za splnění výše uvedeného bylo povolení vydáno. 4. Podle § 1013 odst. 1 o. z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. 5. Podle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. 6. Nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před 1. lednem 2014 (rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], obd. [spisová značka]). 7. [příjmení] pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před [datum] tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby (§ 1013 odst. 1 o. z.), v případě jejíhož úspěchu může v konečném důsledku odstranění stromu dosáhnout, byť ne přímým žalobním požadavkem na jeho odstranění. Úpravu obsaženou v § 1017 odst. 1 o. z. je možné ve vztahu k požadavku odstranění stromů aplikovat až na stromy vysázené po [datum] (rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). 8. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě zdraví nebo vlastnictví jiného. 9. Pro vlastníka pozemku osázeného stromy obecná prevenční povinnost znamená spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému. Je třeba přihlížet k celkovému stavu stromů, přičemž u starých vzrostlých stromů, jejichž větve zasahují do veřejného prostranství sloužícího k pohybu chodců, nepostačuje provádět pouze běžnou údržbu spočívající v prořezání suchých větví, pokud nepostačuje k eliminaci rizika vzniku škod. Pádu větví je vlastník stromu povinen předcházet a v rámci prevence provést opatření alespoň snižující možnost vzniku škody. Nejde přitom o absolutní povinnost vlastníka počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž jde o povinnost postupovat při správě svého majetku tak obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat. Zda dojde k odlomení větve v důsledku hniloby nebo vadného větvení není rozhodující, pokud stáří a vzrůst stromů měl vlastníka vést k důkladnější péči o ně a k zajištění odpovídajícího způsobu jejich ošetření, pakliže takovéto možnosti existují, a je na něm, aby zvolil pro něj dostupná a dostatečně účinná preventivní opatření (rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). 10. Změněnou žalobou se žalobkyně domáhala nároků na zdržení se podrostů kořenů a převisů větví a jejich odstranění ve vztahu ke stromům rostoucím při hranici pozemků účastnic. Ve vymezeném prostoru se nachází jeden vzrostlý strom rodu lípa, a to v těsné blízkosti hranice pozemků. Takový strom podle jeho velikosti a šíře kmene zcela nepochybně byl zasazen před desítkami let, rozhodně tedy před [datum]. 11. Není proto možné domoci se úspěšně odstranění stromu podle § 1017 odst. 1 o. z., na což ostatně žalobkyně reagovala změnou žaloby. Vyhovět„ zdržení se“ přesahu větví a podrostu kořenů lze prakticky pouze odstraněním, žalobkyně se pod bodem I. a II. petitu změněné žaloby domáhá v podstatě totožného nároku. 12. Pokud by bylo změněné žalobě pod bodem I. a II. vyhověno, ořezání větví a odkopání a odstranění kořenů by s největší pravděpodobností vedlo přímo k pádu stromu, ať již bezprostředně po zásahu či následně např. při větrném počasí. Tvrzená hrozící újma možného způsobení škody na majetku žalobkyně by tak nebyla odstraněna, nýbrž vyvolána. V řízení nebylo zjištěno nic, coby svědčilo o reálné hrozbě pádu stromu či jeho větších větví, nebyly na místě samém vizuálně zjištěny známky proschlosti stromu nebo jeho části ani napadení škůdci. Teoretické riziko pádu stromu by mohlo být objektivně zjištěno znaleckým zkoumáním, žalobkyně však původně navržený znalecký posudek po seznámení s jeho nákladností nepožadovala. Tvrzení o imisi stínění předmětným stromem nad míru přiměřenou poměrům bylo vyvráceno, minimálně po část dne strom stín na pozemek žalobkyně nevrhá vůbec, všude v okolí jsou vzrostlé stromy, též mírně stínící, a to i přímo na pozemku žalobkyně. Kořenový systém lípy zasahuje objektivně i na pozemek žalobkyně, zvedá v určitém malém úseku stávající oplocení a nepochybně by ztížil výstavbu oplocení nového, nešlo by však o znemožnění takové stavby, nejde o omezení, které by bylo v rozporu se zákonem, a to ani § 1013 o. z., když nejde o podstatné omezení užívání pozemku žalobkyně. 13. Pokud jde o požadavek pod bodem III. - zdržet se výsadby ve vytčeném prostoru do budoucna, žalobkyně přes výzvu soudu ani nedoplnila tvrzení, proč požaduje po žalobkyni zdržení se budoucí výsadby. Nebylo tvrzeno, že by něco takového žalovaná avizovala, k žádné výsadbě nových dřevin v posledních letech nedošlo, vzhledem ke složenému materiálu na pozemku žalované při hranicích pozemku je něco takového značně nepravděpodobné. Nedá se tak dovodit, že by žalobkyni svědčil rozumný důvod pro tento požadavek ve smyslu § 1017 o. z. Soud proto zamítl žalobu v plném rozsahu. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady sestávají z nákladů právního zastoupení - [částka] je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7, § 9 vyhl. 177/1996 Sb., [částka] režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalované učinil v řízení šest úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], 2 x účast u