Okresní soud Praha-západ 10 C 23/2026-46 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Na jejím základě žalovaná čerpala částku ve výši , částka, , z čehož však následně uhradila pouze částku ve výši , částka, . Žalovaná porušila svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně splnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované tím, že provedla kontrolu v registrech a při zjišťování kreditního skóre posuzovala příjmovou a výdajovou situaci žalované.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.4. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým s rámcem , částka, , který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem. Žalovaná při uzavření smlouvy sdělila, že je svobodná, bydlí v podnájmu, výdaje na bydlení má , částka, , splátky všech úvěrů má , částka, , ostatní výdaje má , částka, , má příjem , částka, měsíčně, ostatní členové domácnosti mají příjem , částka, (zjištěno ze smlouvy „Šikovný účet - revolvingový úvěr č.: , hodnota, “). Žalovaná celkem čerpala částku , částka, a uhradila celkem částku , částka, (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad)., právnická osoba, účely posouzení úvěruschopnosti má žalobkyně vypracovanou metodiku. Podle ní vypočítává limit nejvyšší měsíční splátky mj. na základě částky životního minima, částky nákladů na bydlení dle údajů , Anonymizováno, a nákladů na placení dalších závazků dle údajů v , Anonymizováno, . Ty porovnává s náklady uváděnými klientem. Pokud vyvstanou pochybnosti, vyžádá si žalobkyně předložení potvrzení o příjmech, výpis z účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. (zjištěno z ověření bonity MLS). Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že je žalovaná zaměstnána s příjmem , částka, , žije v pronájmu, ostatní členové domácnosti mají příjem , částka, , výdaje domácnosti činí , částka, a je svobodná. Žalobkyně provedla lustraci v SOLUS, NRKI, Centrální evidenci exekucí, registru , Anonymizováno, a , Anonymizováno, _, Anonymizováno, (zjištěno z karty klienta).6. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, , aby zaplatila celý dluh ve lhůtě 14 dnů od sepsání této výzvy (zjištěno z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, ). Výzvu odeslala , datum, (zjištěno z podacího archu).7. Žalobkyně žalované zaslala dne , datum, předžalobní výzvu ze dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění a podacího archu).8. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu, na jejímž základě jí poskytla , částka, , které se žalovaná zavázala splatit spolu s příslušenstvím. To však žalovaná řádně a včas nečinila, a proto žalobkyně dluh zesplatnila. Žalovaná z dluhu uhradila za celé období pouze částku ve výši , částka, . V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy vyšla z tvrzení žalované o osobních, majetkových, příjmových a výdajových poměrech. Žalobkyně také provedla lustraci žalované v příslušných registrech. V řízení však nebylo prokázáno, že by si žalovaná jakýmkoli způsobem ověřovala tvrzení žalované zejména ohledně jejích příjmových a výdajových poměrů.9. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice vznesla tvrzení týkající se toho, jak byla úvěruschopnost žalované posouzena, nicméně nepředložila v tomto směru jakékoli důkazy o tom, že by žalovanou tvrzené skutečnosti o jejích příjmech a výdajích dále ověřovala. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne , datum, ve věci C449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další). Soud pochopitelně nepřehlédl, že žalobkyně provedla lustraci žalované v příslušných registrech, nicméně to samo o sobě není dostačující. Z daných registrů totiž neplyne nic o příjmech žalované a o jejích výdajích. Bylo tedy nutné, aby si žalobkyně vyžádala přinejmenším výpisy z účtu žalované a na základě tam zjištěných skutečností zvážila, zda je nutné si např. vyžádat i jiné listiny, případně, zda takové výpisy poskytují ucelený obrázek o hospodaření žalované. Žalobkyně ovšem vyšla pouze z tvrzení samotné žalované a z lustrací registrů, což nelze považovat za dostačující. Použití statistických modelů, na které žalobkyně poukazovala, je sice obecně možné a žádoucí, ale základním předpokladem je, aby tyto modely posuzovaly na základě relevantních skutečností a nevycházely převážně jen z ničím nedoložených tvrzení žadatele o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se pak na jednání, konané dne , datum, , nedostavila, soud jí proto nemohl dát poučení dle § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení ohledně toho, že před uzavřením smlouvy s žalovanou byla řádně posouzena její úvěruschopnost. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši , částka, , u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaná mohla ponechat. Žalovaná z ní vrátila pouze částku ve výši , částka, . Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalované uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy ze dne , datum, , v níž byla žalované stanovena lhůta k zaplacení do , datum, . Ode dne následujícího se tak žalovaná ocitla v prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na podobu, v jaké byl nárok na úroky z prodlení uplatněn v žalobě, je soud v části přiznal v kapitalizované výši. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.16. Žalobkyně i žalovaná měly v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky , částka, a úroku z prodlení, který činí , částka, (při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku). Celkem tedy , částka, . Žalovaná měla úspěch co do jistiny , částka, , kapitalizovaného úroku , částka, , úroků, které při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí , částka, . Celkem tedy , částka, . Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 66 %, žalovaná pak co do 34 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 32 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 3 náhrad hotových výdajů paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Žalobkyni také náleží náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. , částka, . Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy , částka, . Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 32 % pak činí , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).