16 C 125/2026-17 – Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě smlouvy č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo povinné ručení, pojištění vozidla tovární značky Mercedes-Benz, RZ , SPZ, , na základě které se žalovaný zavázal zaplatit pojistné ve výši , částka, za pojistné období splatné čtvrtletně. V souvislosti s touto pojistnou smlouvou žalovaný neuhradil dlužné pojistné za pojistné období od , datum, do , datum, , kdy byla pojistná smlouva ukončena. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, uplatnila žalobkyně svou pohledávku soudní cestou. V rámci žaloby žalobkyně požadovala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úrok z prodlení z dlužného pojistného ode dne , datum, do zaplacení v zákonné výši.2. Soud rozhodl o nároku žalobkyně elektronickým platebním rozkazem ze dne , datum, , č.j. EPR , č. účtu, -8, který byl žalované doručen dne , datum, . Soud v tomto platebním rozkazu mimo jiné žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně ve věci samé vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy k prokázání svých tvrzení (§114b odst. 1 a 2 o.s.ř.). Žalovaná byla zároveň podle § 114b odst. 5 o.s.ř. soudem poučena, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován uznává a soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o.s.ř.).3. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu dne , datum, odpor, ve kterém uvedla, že odpor proti platebnímu rozkazu ze dne , datum, podává v celém rozsahu.4. Podle § 114b odst. l, 2 o.s.ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.5. Podle § 114b odst. 5 o.s.ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.6. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř., rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).7. Podle § 153a odst. 4 o.s.ř., jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.8. Vzhledem k tomu, že žalovaná podaný odpor ve stanovené lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu řádně nedoplnila, a tudíž nesplnila svou povinnost písemně se vyjádřit ve věci samé a ke svému vyjádření připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná ani neuvedla důvody, které by jí bránily k vyjádření se ve věci samé v souladu s výše citovanými ustanoveními, přičemž o následcích nedodržení stanovené lhůty byla řádně poučena. V návaznosti na vše shora uvedené se má za to, že žalovaná nárok uznala a soud proto rozhodl podle § 153a odst. 3 o.s.ř. o předmětném nároku žalobkyně rozsudkem pro uznání, a to po zjištění, že uznání žalované neodporuje zákonným předpisům.9. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a jednak z odměny advokátky, které podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši , částka, a podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši , částka, , a to za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a žaloba), to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se sazbou 21 %. Celkem tak jde o částku , částka, . V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.