5 C 122/2026-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o úvěrové smlouvy uzavřené s žalovaným dne , datum, . Na základě této žalovanému dne , datum, poskytl částku , částka, , přičemž žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o poplatek , částka, vrátit do 30 dnů od poskytnutí. Dne , datum, a , datum, byla žalovaným prodloužena splatnost o 30 dnů za zaplacenou částku , částka, , za což mu byl účtován poplatek ve výši , částka, splatný s posunutou splatností celého úvěru. Dále ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, byla ze strany žalovaného uhrazena pokaždé částka , částka, za prodloužení splatnosti vždy o 30 dnů, za což mu byl účtován poplatek ve výši vždy , částka, splatný s posunutou splatností celého úvěru. Žalovaný přesto úvěr v době splatnosti neuhradil. Dne , datum, mu tak byly účtovány náklady , částka, . Dále byla žalovanému účtována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to ve výši , částka, ve dnech , datum, a , datum, . Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za prodloužení splatnosti v celkové výši , částka, , náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a mluvních pokut ve výši , částka, .2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.4. Účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto navýšenou o poplatek ve výši , částka, vrátit do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Dále byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit poplatek za korunový odklad splatnosti o 30 dnů ve výši , částka, a desetiprocentní odklad splatnosti o 30 dnů ve výši , částka, . Výše platby korunového odkladu činila , částka, , desetiprocentního odkladu pak , částka, včetně poplatku za tento odklad. V případě prodlení žalovaného byl tento povinen hradit smluví pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (úvěrová smlouva).5. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytovaný úvěr, a to na základě jeho příjmu ve výši , částka, , příjmu ostatních členů domácnosti ve výši , částka, , skutečností, že bydlí v podnájmu a nemá žádné děti. Dále provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, NRKI, SOLUS a CRIBIS, pokaždé s negativním výsledkem (posouzení úvěruschopnosti).6. Žalobkyně dne , datum, převedla na účet žalovaného částku , částka, (výpis proplacení smlouvy).7. Žalovaný ve dnech , datum, a , datum, uhradil částku , částka, , přičemž mu byl naúčtován poplatek pokaždé ve výši , částka, . Ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, uhradil částku , částka, , přičemž mu byl pokaždé naúčtován poplatek ve výši , částka, . Dne , datum, mu byly naúčtovány účelně vynaložené náklady ve výši , částka, , dne , datum, a , datum, smluvní pokuta ve výši pokaždé , částka, (přehled plateb).8. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).9. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.12. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. V souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně zohlednila příjmy a výdaje žalovaného a jeho domácnosti, dále jeho splátky na jiné půjčky, a provedla lustraci žalovaného v několika databázích, vždy s negativním výsledkem.16. Účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o poplatek , částka, do 30 dnů, tedy do , datum, žalované vrátit. Žalovaný opakovaně využil svého práva prodloužit splatnost úvěru o 30 dnů, a to dvakrát uhrazením tzv. korunového odkladu a pětkrát tzv. desetiprocentního odkladu. Tím byla odložena splatnost úvěru na den , datum, . Současně tím žalovanému vznikla povinnost zaplatit poplatek 2x , částka, za korunový odklad a 5x , částka, za desetiprocentní odklad. Žalovaný v rámci plateb za tyto doklady uhradil 2x , částka, a dále 5x , částka, . Žalovaný tak za celou dobu úvěru uhradil částku , částka, , přičemž z této bylo na poplatky uhrazeno celkem , částka, (2x 1 485 = 2 970 + 5x 735 = 3 675), zbylá část , částka, pak byla započtena na jistinu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplatil úvěr ani v prodloužené době splatnosti, ocitl se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem , datum, v prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat také smluví pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž žalobkyně tuto kapitalizovala na částku , částka, a více nepožaduje. Stejně tak je žalovaný povinen hradit náklady mimosoudního vymáhání ve výši , částka, , které by nebyly vznikly, pokud by žalovaný řádně a včas hradil smluvené částky. Nakonec s ohledem na prodlení žalovaného je dále povinen platit také úroky z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení do úplného zaplacení z veškeré dlužné částky (15 000 + 495 + 584 + 300 – 4 532), přičemž žalobkyně tyto částečně kapitalizovala. Z těchto důvodů soud návrhu žalobkyně zcela vyhověl, když tento považoval za zcela důvodný.17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), dále pak z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši , částka, (§ 11 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby, každý ve výši , částka, (§ 14b odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).