Okresní soud Praha-západ 8 C 101/2026-23 – Náklady řízení

Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému , částka, a žalovaný se jej zavázal splatit nejpozději do , datum, spolu s úrokem. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Žalobce navrhuje, aby pro případ, že soud nebude mít nárok uplatněný žalobou za prokázaný z titulu smlouvy o úvěru, přiznal žalobci tento nárok z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, má i jiné dluhy, kromě dluhu vůči žalobci, například vůči společnosti Rerum bylo jiným soudem rozhodnuto o povinnosti žalovaného hradit dluh s měsíčními splátkami po , částka, . Namítá, že žalobce nezkoumal dostatečně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. V letech 2017-2023 byl v insolvenci, následně čelil exekučním řízením a není schopen dlužnou částku zaplatit najednou. Nečiní sporným, že mu byla poskytnuta částka , částka, . Měsíční nájem činí , částka, , soudně stanovené alimenty ve výši , částka, . Žalovaný navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, , ovšem nikoliv jednorázově, ale ve dvou splátkách po , částka, měsíčně vždy ke dvacátému dni v měsíci, a to v měsíci následujícím po právní moci rozhodnutí soudu.3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne , datum, v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť byli k jednání řádně předvoláni, avšak nařízeného jednání se bez omluvy nezúčastnili.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu celkovému skutkovému závěru. Dne , datum, uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu, ve které se zavázal mu poskytnout , částka, a žalovaný se zavázal mu danou částku spolu s úrokem uhradit do , datum, . RPSN bylo 2 398 %. (zjištěno ze smlouvy a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) Žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy řádně ověřoval v rámci posouzení schopnosti žalovaného dluh splácet jeho příjmy a výdaje, nepředložil v řízení např. nájemní smlouvu, výplatní pásky apod. (Žalobce by byl na jednání vyzván k doplnění tvrzení a předložení důkazů, ale nedostavil se, proto nemohl být poučen). Žalovanému byla částka , částka, připsána na účet, což žalovaný učinil nesporným. Žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu, ve které mu stanovil lhůtu k zaplacení v délce 3 dnů. Výzva byla odeslána , datum, . Předžalobní výzva však byla poslána na adresu, kde se už od roku 2021 žalovaný nezdržuje, nikoliv na adresu pro doručování, kterou žalovaný žalobci uvedl (dodejka, předžalobní výzva).5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně. Žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)]. Tato smlouva je nicméně absolutně neplatná, protože žalobce nesplnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr či minimálně neprokázal opak (§ 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru). Jelikož bylo v řízení prokázáno, že žalobce vyplatil žalovanému na účet , částka, , lze uzavřít, že žalovaný se v tomto rozsahu bezdůvodně obohatil, jelikož se jednalo o plnění bez právního důvodu (§ 2991 o. z.). Soud proto žalobě vyhověl jen co do jistiny a naopak s ohledem na neplatnost smlouvy žalobu zamítl ohledně dalších úroků plynoucích ze smlouvy. Zároveň soud na žádost žalovaného umožnil uhradit dluh ve splátkách v takové výši, že úplné splnění dluhu bude oddáleno pouze o jeden měsíc.6. Žalobce neprokázal, že žalovaného řádně vyzval k uhrazení dluhu dopisem, neboť ten byl zaslán na jinou adresu, než jaká byla sjednána ve smlouvě jako adresa doručovací.7. Žalobce i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobci bylo vyhověno co do částky , částka, , žalovaný měl úspěch co do částky , částka, a úroku z prodlení. Žalobce měl tedy ve věci větší úspěch ve smyslu ů 142 odst. 2 o. s. ř., ale vzhledem k tomu, že nedoručil řádně žalovanému předžalobní výzvu, tak soud rozhodl tak, že náhradu nákladů nepřizná ani jednomu z účastníků.