4 C 249/2018-298 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud zřídil služebnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodňoval tím, že je vlastníkem nemovitostí v k.ú. [obec], [územní celek] a to konkrétně pozemku p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinné rekreace č.ev. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále jen předmětné nemovitosti), a to na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] od svého otce. Jeho tec získal předmětné nemovitosti postupně v období od roku 1982 do roku 2008. Předtím to období je užíval již cca od roku 1974 na základě dohody o dočasném užívání s tehdejším JZD [obec] pozemek označený parc. [číslo]. Následně pak dokupoval pozemky směrem k veřejné komunikaci silnic III. třídy na pozemku parc. [číslo] – silnice ze [obec] do [obec]. Již v roce 1975 získal jeho otec ještě od Okresního národního výboru v [obec], Odboru dopravy, rozhodnutí, kterým mu bylo povoleno zvláštní užívání silnice ke zřízení propustku a zřízení vjezdu na jím užívaný a později získaný pozemek. Tento propustek na své náklady vybudoval, aby zajistil nerušený příjezd od veřejné komunikace. Na pozemku nyní označeném st. [anonymizováno] následně vybudoval rekreační chatu přestavbou původní hospodářské stavby. Otec žalobce se tak stal postupně vlastníkem všech pozemků ve směru od pozemku parc. [číslo] k veřejné komunikaci, s výjimkou pozemků označených parc. [číslo] které byly ve vlastnictví [územní celek]. Žádost jeho otce učiněná obci, byla obcí odmítnuta s tím, že na pozemcích je vybudován veřejný vodovod a obec je nehodlá prodat. Vzhledem k tomu, že šlo o majetek obce, mohl je otec žalobce a žalobce užívat ke spojení jejich nemovitostí s veřejnou komunikací. V srpnu 2018 došlo k tomu, že pozvolný terénní vjezd z veřejné komunikace byl odkopán tak, že vznikla terénní nerovnost o výšce cca 50 cm a vykopaná široká rýha rovněž o hloubce cca 50 cm. Tímto byl žalobci znemožněn postupně vjezd z veřejné komunikace na vlastní pozemky. Tyto překážky vytvořil úmyslně žalovaný. Následně žalobce zjistil, že žalovaný se stal vlastníkem pozemků parc. [číslo] dle kupní smlouvy ze dne [datum] s Obcí [obec] Tyto pozemky nenavazují na žádný z pozemků ve vlastnictví žalovaného a možnost jejich využití vzhledem k jejich umístění a rozloze není prakticky žádná. Pozemky žalovaný zakoupil za kupní cenu [částka] za 1m2, tj., celkem za [částka]. Nejbližší pozemek žalovaného a jeho manželky je pozemek parc. [číslo] který leží východně od pozemku žalobce parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] přiléhající k předmětným pozemkům ze severu, je ve vlastnictví jiné fyzické osoby, stejně tak pozemek parc. [číslo] stejně tak pozemek parc. [číslo]. Pozemky přiléhající z východu parc. [číslo] parc. [číslo] jsou ve vlastnictví žalobce. Žalobce má za to, že žalovaný zakoupil shora uvedené dva pozemky, aby znemožnil žalobci vjezd na jím vlastněné pozemky. Na základě shora uvedeného, nemá žalobce nyní vůbec možnost příjezdu na své pozemky a k rekreační chatě ev. [číslo]. Chata je užívána celoročně a především otec žalobce jej takto užívá na základě smlouvy o zřízení věcného břemene. K provozu je nezbytný příjezd pro dovoz dřeva a vyvážení odpadní jímky, rovněž i pro obstarání nákupů, služeb pro údržbu a opravy technického zařízení budovy a zahrady. V současné době je možný pouze pěší přístup, a to po překonání žalovaným navezeného materiálu a vykopaných terénních nerovností. K nemovitostem žalobce by v současné době nedojely ani vozy integrovaného záchranného systému. Jiný přístup žalobce k rekreační chatě nemá a k přilehlým pozemkům než přes pozemky ve vlastnictví žalovaného, z veřejné komunikace není ani možný a nikdy neexistoval. Rovněž původní vlastník pozemku parc. [číslo] JZD [obec], používal tento vjezd, jako otec žalobce a žalobce. Ze severní strany přiléhá sice k nemovitostem žalobce veřejná cesta – parc. [číslo] avšak mezi úrovní terénu této veřejné cesty a úrovní terénu nemovitostí žalobce je zlom o výšce cca 2 až 4 m. Žalobce vyzval žalovaného, aby odstranil překážky, a to doporučeným dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému doručen. Žalovaný na něj nijak nereagoval. Také mu navrhl odkup pozemků, úplatné zřízení služebnosti, případně směnu pozemků (konkrétně za pozemek parc. [číslo]). Žalovaný opět nereagoval. Žalobce tak nemá možnost své pozemky řádně užívat, neboť díky žalovanému nejsou spojeny s veřejnou komunikací. Navrhuje zaměření geometrickým plánem. 2. Následně žalobce doplnil, že jeho právní předchůdce zakoupil původní objekt drůbežárny vybudovaný družstvem a přebudoval jej na současný rekreační objekt a postupně dokupoval pozemky směrem k hlavní komunikaci. Vjezd po spodní cestě je využíván přes 40 let. Teprve později došlo k vybudování dalších chat nad horní cestou a rovněž chaty žalovaného. V souvislosti s tím došlo ke zcela živelnému rozšíření horní úzké cesty, původně vybudované družstvem, bez stavebního povolení. Rozšíření bylo provedeno nahrnutím výkopové zeminy po výstavbě chat, svah musel žalobce sám zajistit vybudováním opěrné zdi ze železničních pražců, neboť dešťová voda stékala až k jeho rekreačnímu objektu. Rovněž dále provedl směrem ke své chatě terénní úpravy ve formě vsakovacích teras. Nejvyšší plochu vsakovací terasy nabídl Obci k odprodeji, aby zde obec mohla vybudovat řádnou opěrnou zeď a udržovat horní hranu komunikace pro chatovou oblast, když tuto komunikaci zahrnula do pasportu komunikací. Dále žalobce vybudoval vrata, která měla sloužit k uzavření jeho pozemků poté, co se obec stane vlastníkem prostoru horní terasy. Obec toto řešení odmítla. Stav cesty je navíc delší dobu předmětem správních řízení. Podáním ze dne [datum] konstatoval, že náklady související s připojením pozemků žalobce na komunikaci na severní straně dle vypracovaného projektu činí cca [částka] (+- 20 %). [příjmení] by se překonat výškový rozdíl pozemku, zajistit stávající hranu komunikace, neboť ta není dlouhodobě stabilizovaná. [příjmení] by realizovat opěrnou železobetonovou stěnu, vybudovat následně nájezdovou rampu se sklonem do 8 %. Rampa by musela začínat na pozemku parc. [číslo] v jeho pravé části a pokračovala by po pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] byla by zakončena rovinatým stáním pro jedno osobní vozidlo na pozemku parc. [číslo]. Rampa by navíc musela být opatřena opěrnou stěnou ve stejných parametrech jako uvedená opěrná stěna přiléhající ke komunikaci. Ve své koruně by opěrná stěna musela být po celém obvodu doplněna o bezpečnostní ocelové zábradlí výšky 1 m dimenzované ve spodní části s odolností proti průjezdu vozidlem, tedy jako svodidlo. Nájezdová rampa by musela mít šířku jízdního pruhu, tj. 3m. V části napojení na stávající komunikaci se zajištěním vnitřním poloměrem 3,1 m a vnějším poloměrem pro vytočení osobního vozidla 6,2m. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobce má ze svého pozemku přístup na obecní komunikaci i vybudovaný vjezd – osazený vraty. Následně uvedl, že si chce na předmětných sporných pozemcích postavit garáž na parkování automobilu. Jedná se o montovanou garáž bez pevného spojení se zemí. Není k tomu třeba stavebního povolení. Spojení těchto dvou parcel s parcelou [číslo] (silnice) došlo až v roce 1975 povolením k vybudování betonového můstku přes odvodňovací příkop. Do roku 1975 tak neměly parc. [číslo] ani [číslo] vjezdové spojení na silnici, to se změnilo až probagrováním svahu na p. [číslo] vystavěním můstku. Do té doby sloužila pro celou oblast rekreačních chat pouze horní cesta dnes p. [číslo]. Navíc otec žalobce odkoupil p. [číslo] od pana [příjmení] a získal tím další přístup na obecní pozemek a to parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], od téhož majitele odkoupil ještě p. [číslo]. Pozemky sporné neodkoupil od pana [příjmení]. 4. Z výpisu z Katastru nemovitostí má soud prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinné rekreace č.ev. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pro katastrální území a [územní celek], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, na listu vlastnictví [číslo]. 5. Z darovací smlouvy a ze smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobce nabyl„ předmětné nemovitosti“ darovací smlouvou od svého otce [celé jméno žalobce], současně žalobce zřídil touto smlouvou svému otci věcné břemeno – služebnost užívacího práva, spočívající v doživotním bezplatném užívání předmětných nemovitostí, v celém rozsahu, bez omezení, a to na dobu určitou, na dobu života oprávněného (otce žalobce). 6. Z výpisu z Katastru nemovitostí má soud prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] pro katastrální území a [územní celek], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, na listu vlastnictví [číslo]. 7. Z částečného výpisu z Katastru nemovitostí má soud prokázáno, že [územní celek]