10 C 74/2022-28 — Okresní soud v Rakovníku

Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Předmět řízení je nárok žalobkyně na zaplacení [částka] s příslušenstvím. Podle žalobkyně vznikl tento nárok z titulu smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] kterou s žalovaným uzavřela dne [datum]. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu zpět co do částky [částka]. Soud řízení v této části zastavil dle § 96 o.s.ř., když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci a nezjišťoval proto ani stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobkyně (výrok I). Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o dodávce vody [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], pitnou vodu a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni vodné. Žalovanému byla žalobkyní vystavena faktura [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] znějící na částku [částka] za vodné za období od [datum] do [datum]. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatil. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. Po právní stránce soud věc posoudil § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), a dospěl k závěru, že žalovaný neuhradil žalobkyni řádně a včas vodné za dodávky vody za shora uvedené období, čímž se dostal podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), do prodlení. Vzhledem k tomu soud uplatněný nárok v nezpětvzatém rozsahu ve výši [částka] žalobkyni přiznal, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o. z., počítaných z dlužné jistiny ode dne prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 65,34 % a žalovaný z 34,66 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 30,68 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, která je tvořena částkou [částka], tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka], odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. Poměrná část nákladů ve výši 33,4 % činí po zaokrouhlení částku [částka] Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., protože neshledal důvody pro její prodloužení. Splatnost náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud určil podle § 149 odst. 1 o. s. ř.