11 C 104/2022-17 — Okresní soud v Rakovníku

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši celkem [částka] s příslušenstvím jakožto jízdné a přirážky k jízdnému (pokuty) podle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně s tím, že žalovaná se při kontrole jízdenek na linkách městské hromadné dopravy provozované žalobcem dne [datum] neprokázala platným jízdním dokladem. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud takový závěr o skutkovém stavu, že žalovaná se dne [datum] v [obec] na autobusové lince [číslo] veřejné hromadné dopravy neprokázala kontrolorovi platným jízdním dokladem a jízdné a přirážku k jízdnému po výzvě učiněné kontrolorem nezaplatila (zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]). Podle části 8. bodu 4 Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy cestující, který se při přepravní kontrole nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku ve výši [částka]. K uhrazení dlužné částky byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a vyhlášky Ministerstva dopravy č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely konkludentním způsobem smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 občanského zákoníku a žalovaná, která byla v důsledku toho povinna dodržovat Smluvní přepravní podmínky žalobkyně, se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem a přirážku k jízdnému nezaplatila. Žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku náleží i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou právního zástupce žalobkyně ve výši [částka] za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) po [částka] podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále náhradou hotových výdajů advokáta ve výši [částka], tj. po [částka] ke každému z uvedených úkonů právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a DPH v sazbě 21 % ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).