3 C 182/2018-659 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání společného jmění účastníků. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně žádala vypořádat nemovité věci uvedené ve výroku I. rozsudku s tím, že v průběhu manželství nabyli manželé nemovitosti, kdy je jako vlastník v příslušném katastru nemovitostí uveden pouze žalovaný či pouze žalobkyně. Žalovaný je jediným vlastníkem a současně jednatelem společnosti [právnická osoba], [IČO], a tvrdí, že pozemky zakoupené v průběhu manželství hradila společnost z prostředků poskytnutých žalovaným ještě před uzavřeným manželství. Na pozemcích hospodaří právě společnost [právnická osoba], kdy jí plynou z tohoto příjmy, a to mimo jiné též z dotací, neboť to byla právě žalobkyně, kdo příjem dotací pro společnost žalovaného vyřizoval. Společnost by taktéž měla po celou dobu užívání pozemků hradit obvyklé nájemné. Společnost vykazovala každým rokem zisky, které měly být na základě rozhodnutí jediného společníka po účetní závěrce příjmem jediného společníka, tedy žalovaného. Tyto příjmy pak byly součástí společného jmění manželů. Současně žalobkyně poskytla společnosti finanční prostředky získané prodejem nemovitostí ve svém výlučném vlastnictví. Žalobkyně pracovala pro společnost žalovaného 13 let, kdy za tuto dobu pomohla společnosti nabýt do vlastnictví další pozemky. Tyto pozemky byly hrazeny též z prostředků náležících do společného jmění. Z důvodu obtížného dokazování však žalobkyně tyto pozemky vypořádat nepožaduje. 2. Žalovaný s vypořádáním společného jmění manželů souhlasil, pokud jde o vypořádání nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí na jméno žalobkyně, když navrhl, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a aby jí byla uložena povinnost nahradit žalovanému odpovídající vypořádací podíl. Pokud jde o nemovitosti evidované v katastru nemovitostí na jméno žalovaného, ty nenáleží do společného jmění manželů účastníků, neboť jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Kupní ceny při jejich koupi nebyly placeny ze společných prostředků. Žalovaný zejména v průběhu let 1998 – 2004 investoval své osobní prostředky na rozjezd podnikání, chod a rozvoj společnosti [právnická osoba] Jednalo se o půjčky v souhrnu v řádech desítek milionů korun. Následně společnost tyto půjčky žalovanému splácela mimo jiné tím, že za něj hradila platby kupních cen na jednotlivé kupní smlouvy týkající se předmětných nemovitostí. K výzvě soudu žalovaný doplnil, že žalovaný poskytl společnosti [právnická osoba], v roce 1999 částku celkem 4 570 000 Kč, v roce 2000 částku celkem 17 344 000 Kč a v roce 2001 částku celkem 10 827 000 Kč. Kupní ceny na všechny kupní smlouvy uvedené v žalobě, podle kterých žalovaný nakupoval nemovitosti označené v žalobě jako evidované na žalovaného, za žalovaného vždy platila (splácela) společnost [právnická osoba] Platby proběhly bezhotovostním převodem z účtu společnosti [právnická osoba], nebo výjimečně v hotovosti (úvodní splátka dle smlouvy). Tímto způsobem společnost hradila na svůj závazek vůči žalovanému. Kupní ceny nebyly placeny ze společných prostředků účastníků, tj. z prostředků spadajících do společného jmění manželů, ale z prostředků třetí osoby, která hradila na své závazky vůči žalovanému. Půjčky byly vždy po uplynutí kalendářního roku sumarizovány a sloučeny do jediné půjčky, kdy věřitelem byl žalovaný a dlužníkem společnost [právnická osoba] Žalovaný si již nevybavuje, jak přesně byly před dvaceti lety dohodnuty splatnosti bezúročných půjček, nebo konkrétní způsob vrácení, nicméně od počátku se jednalo o dlouhodobé půjčky ve prospěch začínající společnosti, která potřebovala značný kapitál pro svůj rozvoj. V době, kdy se vyskytla možnost odkupu pozemků od Pozemkového fondu ČR, bylo mezi žalovaným a společností [právnická osoba], dohodnuto, že by společnost za žalovaného splatila kupní ceny a tím by postupně vracela dříve poskytnuté půjčky. Splácení půjček probíhá formou splátek kupních cen společností [právnická osoba], za žalovaného. Dohoda o uvedeném způsobu splácení půjček společností žalovanému byla uzavřena mezi týmiž subjekty, jako samotné smlouvy o půjčce, a to ústně. Dohody byly uzavřeny k jednotlivým kupním smlouvám v době, kdy se uzavíraly jednotlivé kupní smlouvy, respektive v době, kdy se skládaly první platby (záloha na kupní cenu), jak je uvedeno v přehledu splátek. Dále bylo dohodnuto, že po úplném splacení všech kupních cen se obě smluvní strany dohodnou na dalším způsobu vrácení dluhu společnosti vůči žalovanému. 3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným tvrzením, že nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. Tlestky, nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] a nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], jsou součástí společného jmění manželů účastníků. Naopak mezi nimi bylo sporné, zda jsou nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec] a nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], součástí společného jmění manželů účastníků. 4. Soud svou příslušnost a tedy i pravomoc dovodil dle čl. 5 Nařízení Rady (EU) č. 2016/1103, které stanoví, že, pokud je u soudu některého členského státu zahájeno řízení za účelem rozhodnutí o žádosti o rozvod, rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné podle nařízení (ES) č. 2201/2003, jsou soudy tohoto státu příslušné rozhodovat ve věcech majetkových poměrů v manželství ve vztahu k této žádosti. 5. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů. 6. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: 7. Manžel (žalovaný) podal dne [datum] žalobu o rozvod manželství s tím, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před Obecním úřadem v Křivoklátu. Od roku 2008 začal manžel pozorovat změnu v jejich vztahu pramenící ve změně chování manželky (žalobkyně). Od té doby se u ní projevily prvé problémy s komunikací s manželem, stupňujícím se lhaním, alkoholem a nevěrou. Jako příčinu rozvratu manželství uvedl dlouhodobou zálibu manželky v konzumaci alkoholu, s čímž byly spojeny její mimomanželské poměry, na což navazovalo její neustále lhaní manželovi. Jakýmsi vrcholem pak z její strany byla zpronevěra finančních prostředků v řádu milionů korun [právnická osoba] Míče, s.r.o., jejímž jediným společníkem je manžel (žaloba o rozvod manželství). Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo manželství žalovaného a žalobkyně rozvedeno s odůvodněním, že manželství účastníků je dlouhodobě takový svazek, který neplní účel pro který byl z hlediska společnosti i zákona vytvořen, když bylo prokázáno, že zásadní neshody pramení mezi účastníky z nedostatku komunikace, z toho, že manželka požívá alkohol v nadměrné míře a to již dlouhodobě a tento problém nebyli účastníci schopni řešit a teprve po jeho vyřešení by bylo možno očekávat obnovení manželského soužití, pakliže by však měli o to manželé zájem. Tento zájem však manžel nemá. Bylo prokázáno, že již minimálně v roce 2006, kdy v nadměrné míře začala manželka konzumovat alkohol, se tímto snažila řešit problémy, které se mezi nimi vyskytovaly. Toto vyvrcholilo v roce 2011 tím, že se pokusila spáchat sebevraždu. Rozsudkem Krajského soud v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). 8. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: 9. Žalovaný dal k dispozici všechny své stávající pozemky společnosti [právnická osoba], s tím, že má oprávnění a povinnost tyto pozemky využívat k ekonomické činnosti. Osobně si nenárokuje žalovaný žádné nájemné, nebo výnosy z pozemků pod podmínkou, že mu společnost přenechá k užívání obytný dům v areálu statku Dvůr Míče k bydlení, a taktéž bude platit poplatky spojené s užíváním domu (elektřina, opravy, atd.). Smlouvu o užívání pozemků ze dne [datum] podepsal žalovaný jako jednatel a majitel společnosti [právnická osoba] (smlouva o užívání pozemků). 10. Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalovaného] Pierre, rodinný stav ženatý, jakožto společník [právnická osoba] Míče, s.r.o., jako kupující, uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě které prodávající prodal kupujícímu poze