8 C 109/2021-123 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se domáhá určení svého výlučného vlastnického práva ke shora uvedeným pozemkům. Uvedl, že zmíněné nemovité věci sice spadaly do bezpodílového spoluvlastnictví manželů jeho a žalované, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], avšak po zániku manželství rozvodem dne [datum] došlo ve vztahu k nim k uzavření konkludentní dohody o vypořádání, podle které tyto nemovitosti připadly žalobci, jenž dále nabyl ojetý automobil Škoda 120 GLS. Jen on se o ně staral a užíval je, rozhodoval o tom, jak s nimi bude naloženo, a z vlastních prostředků financoval rekonstrukci shora zmíněné stavby chaty a její uvedení do obyvatelného stavu, sám také nesl běžné náklady s nimi spojené a platil i daň z nemovitostí. Naproti tomu na žalovanou bylo převedeno výlučné užívací právo k bytu 3+1 na adrese [adresa], a získala také prakticky celé zařízení tohoto bytu, z čehož plyne, že podíly obou manželů byly co do své hodnoty přinejmenším srovnatelné. Žalobce po odchodu do důchodu pojal úmysl se natrvalo přestěhovat do chaty v [obec], ale žalovaná bývalá manželka místo akceptace jeho vlastnického práva podala ke katastrálnímu úřadu návrh, aby k těmto nemovitostem bylo zapsáno jejich spoluvlastnické právo s podílem u každého z nich ve výši ½. Domnívá se, že podle tehdejší právní úpravy vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů mohlo být provedeno bez písemné formy a konkludentně, přičemž existenci takové dohody potvrzuje i následné jednání obou stran, když žalovaná na rozdíl od žalobce o dané nemovitosti neprojevovala žádný zájem a nepovažovala se tedy až do současné doby za spoluvlastníka. Naopak žalobce je dlouhodobě přesvědčen o svém výlučném vlastnickém právu k předmětným nemovitostem a domáhá se tedy toho, aby stav zapsaný v katastru nemovitostí byl uveden do souladu se skutečným stavem, jenž pokojně trvá již více než 30 let. Pokud by soud nepřisvědčil jeho názoru o konkludentní dohodě o vypořádání s žalovanou bývalou manželkou, odvozuje své vlastnické právo z institutu vydržení podle platného občanského zákoníku, podle nějž mimořádná vydržecí doba uplynula dne [datum], neboť byl dobrověrným držitelem a s nemovitostmi nakládal jako výlučný vlastník. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť k žádné konkludentní dohodě o vypořádání nedošlo, naopak uplynutím tří let od rozvodu manželství nastaly účinky zákonné nevyvratitelné domněnky o tom, že nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů a že jejich podíly jako spoluvlastníků jsou stejné. Tvrzení o dohodě o vypořádání je jen v rovině aktuálního přání žalobce a neodpovídá vůli žalované tehdy, ani dnes. Žalobce dokonce v rámci předžalobní komunikace žalované navrhoval, aby na něj svůj spoluvlastnický podíl převedla, za což jí nabízel i finanční kompenzaci, ovšem kvůli odlišným představám o její výši k dohodě nedošlo. Z toho plyne, že sám žalobce ještě před podáním žaloby vycházel z toho, že předmětné nemovitosti jsou stále v jejich spoluvlastnictví. Ostatně k odvrácení nástupu zákonné domněnky vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nestačí jen uzavření tvrzené dohody, ale musí proběhnout také faktické vypořádání podle takové dohody, tedy pokud by např. obě strany podaly návrh na povolení vkladu do katastru nemovitostí, což neučinily. Ostatní tvrzení žalobce ohledně hodnot podílů po zániku manželství jsou tudíž bezpředmětné, nicméně žalobce si po rozvodu sám vybral a vzal veškeré hodnotnější věci a žalované ponechal jen ty, které nepotřeboval v kompletně vybaveném bytě, do kterého se odstěhoval. Žalovaná dané nemovitosti nenavštěvovala, protože do nich neměla přístup a protože své spoluvlastnické právo vnímala jako majetkovou hodnotu pro případ potřeby či v budoucnu ve prospěch svých potomků. Práce žalobce a úpravy nemovitostí je jistě zapotřebí zohlednit, ale nemají žádný vliv na existenci a trvání jejího spoluvlastnického práva, pro tento spor jsou tedy také bezpředmětné. Co se týče možnosti vydržení vlastnického práva, není splněna jedna ze základních zákonných podmínek, a to sice poctivá držba, neboť žalobce si byl po celou dobu držby dobře vědom, že k žádné konkludentní dohodě o vypořádání nedošlo. V tehdejší době sice neexistoval katastr nemovitostí, ale nemovité věci včetně vlastnických vztahů se zapisovaly do evidence nemovitostí, kam mohl žalobce nahlédnout a od [datum] mu nic nebránilo, aby se domáhal zápisu již do katastru nemovitostí. Že tak neučinil, je dalším dokladem neexistence údajné konkludentní dohody o vypořádání. Z těchto všech důvodů jsou dané nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastníků a žaloba je tedy bezdůvodná. 3. Strany mezi sebou učinily nesporným zápis v katastru nemovitostí k pozemkům parc. č. St. 112, jehož součástí je stavba [adresa], a parc. [číslo] oba zapsány na listu vlastnictví 115 pro obec a katastrální území Zavidov, tedy že zde původně bylo zapsáno společné jmění manželů a k návrhu žalované ze dne [datum] je zde už zapsáno podílové spoluvlastnictví účastníků. Dále účastníci učinili nesporným rozvod jejich manželství rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v právní moci dne [datum]. K prokázání ostatních tvrzení soud provedl následující dokazování. 4. Z potvrzení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum] soud zjistil, že do tří let od [datum], kdy nastala právní moc rozsudku o rozvodu manželství účastníků, nedošlo k vypořádání jejich společného jmění na základě rozhodnutí tohoto soudu a ke dni potvrzení ani nebyla podána žaloba. 5. Z notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářky státního notářství [obec], ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci jako manželé uzavřeli s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, podle které účastníci odkoupili do svého bezpodílového spoluvlastnictví za kupní cenu 26 230 Kč shora uvedené nemovitosti s veškerým příslušenstvím. 6. Ze sdělení místního národního výboru v [obec a číslo] – Jižní město – [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že odbor místního hospodářství obchodu a služeb vzal na vědomí, že žalovaná a její manžel [jméno] [příjmení] se stali dne [datum] po odstěhování žalobce uživateli bytu na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo], přičemž byli upozorněni, že v případě dodatečně zjištěných pochybností je možné toto sdělení kdykoli zrušit a věc by pak rozhodl příslušný soud. 7. Ze sdělení [obec] státní pojišťovny ze dne [datum], adresovaného žalobci, soud zjistil, že bylo sjednáno pojištění dané chaty v [obec] s ročním pojistným 175 Kč, přičemž pojištění počíná dne [datum], a z nedatovaného a obtížně čitelného sdělení [obec] státní pojišťovny soud zjistil pouze, že žalobce byl informován o tom, že na jeho jméno byla převedena pojistná smlouva na dům [obec a číslo], přičemž byl vyzván k pravidelné úhradě pojistného. 8. Z rekapitulace stavu k pojistné smlouvě [číslo] za pojistný rok od [datum] do [datum] od [obec] pojišťovny, adresovaného žalobci, soud zjistil, že roční pojistné rekreačního objektu činí po slevě za propojištěnost 508 Kč. 9. Z potvrzení [obec] státní pojišťovny ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] požádala o změnu adresy bydliště na [ulice a číslo] v [obec a číslo]. 10. Ze stvrzenky Opravny elektrospotřebičů a chladících zařízení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce za opravu motoru v [obec] uhradil 432,80 Kč. 11. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], poskytnutého na žádost žalobce, soud zjistil, že pan [příjmení] se v roce 1988 podílel na nutných stavebních úpravách předmětné chaty v [obec]. Podkroví nemělo okna, střechou zatékalo, stěny domku byly provlhlé, rozvody elektřiny pocházely z roku 1920, hrozilo zřícení štítu budovy. Vše bylo nutné přebudovat, byly také vyměněny podlahy a byla nově vybudována veranda a koupelna. Záchranné práce byly ukončeny ještě roku 1988, ale pro trvalé obývání byly bezpodmínečně nutné další práce. 12. Z nedatovaného prohlášení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žije v [obec] již přes 60 let a žalovanou zde nikdy neviděla. Předmětný domek byl v době, kdy jej měl žalobce koupit, zepředu zarostlý křovím, také zahrada byla zarostlá a zasypaná odpadky. Po smrti původní majitelky byl několik let opuštěný, než se jej dědicům podařilo prodat. 13. Z taktéž nedatovaného prohlášení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je s žalobcem v dlouholetém přátelském vztahu. Od roku 1985 mu postupně pomáhal s nutnými opravami nemovitosti, bylo nutné vyčistit studnu, zavést vodu, opravit komín a vychýlený štít, vyměnit střešní krytinu a krovy, přistavět verandu, rekonstruovat zastaralé elektrické rozvody apod. První práce proběhly už v roce 1985, další až po rozvodu žalobce se žalovanou, kterou zde viděl jen jednou, někdy na podzim roku 1985. Po rozvodu sem jezdila jen společná dcera účastníků a následně i vnučka. Žalobce mu měl někdy na přelomu let 1988 a 1989 sdělit, že mezi bývalými manželi došlo k dohodě, podle které se stal majitelem nemovitosti v [obec] a na žalovanou bude převedeno užívací právo k bytu. O stav nemovitosti včetně přil