8 C 156/2021-87 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se po žalovaných domáhala zaplacení částky [částka] z titulu náhrady za pojistné plnění, které žalobkyně poskytla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), poškozenému v souvislosti s dopravní nehodou, při níž bylo dne [datum] poškozeno vozidlo Škoda Fabia, [registrační značka], vlastníka [jméno] [příjmení], přičemž první žalovaný tuto nehodu zapříčinil a vlastníkem a provozovatelem vozidla VW Passat, [registrační značka], které nehodu způsobilo, byl druhý žalovaný. 2. Jednáno ve věci bylo za podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez účasti obou žalovaných, kteří se bez omluvy k jednání nedostavili. První žalovaný se z prvního jednání dne [datum] sice omluvil s tím, že se s žalobkyní dohodne na splácení vymáhané pohledávky, ale k uzavření smíru z důvodu jeho následné pasivity nedošlo a k dalšímu jednání dne [datum] se ani on, ani druhý žalovaný nedostavili. 3. Z příkazu Magistrátu města Kladno ze dne [datum], v právní moci dne [datum], z detailu relace o dopravní nehodě, fotodokumentace a z hlášení o škodné události soud zjistil, že dne [datum] došlo v 18:55 hodin na křižovatce ulic Jar. [příjmení] a 28. října v [anonymizováno] k dopravní nehodě, při které první žalovaný, jenž nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a jízdním vlastnostem jím řízeného vozidla VW Passat, [registrační značka], provozovaném druhým žalovaným, a narazil do zadní části vozidla Škoda Fabia, [registrační značka], které řídil jeho vlastník [jméno] [příjmení] a které bylo následkem nárazu odhozeno na chodník. První žalovaný byl za to uznán vinným spácháním přestupků podle § 125c odst. 1 písm. e) a k) zákona č. 361/2000 Sb. a byla mu uložena pokuta ve výši [částka] a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců. 4. Z vyčíslení skutečné nehody na vozidle, z oznámení žalobkyně o likvidaci pojistné události a z výpisu informačního systému soud zjistil, že shora uvedený poškozený byl žalobkyní informován o tom, že žalobkyně skutečně vzniklou škodu na daném vozidle vyčíslila částkou [částka], kterou mu také dne [datum] vyplatila. 5. Ze dvou předžalobních výzev k plnění ze dne [datum], včetně dokladů o podání k poštovní přepravě, a z výzvy žalobkyně ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně oba žalované vyzvala k dobrovolnému plnění dluhu ještě před podáním žaloby, taktéž se sdělením bankovního spojení, přičemž druhý žalovaný byl vyzván, aby plnil do 7 dnů od odeslání, k čemuž došlo dne [datum]. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní. 8. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 9. Podle § 2927 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou (odst. 1). Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat (odst. 2). 10. Podle § 10 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) újmu způsobil úmyslně, b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, d) způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, f) bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku, h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, nebo j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i). 11. Podle § 10 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo, a) které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, nebo b) jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena, a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit. 12. Podle § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. 13. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. První žalovaný za škodu odpovídá z titulu obecné odpovědnosti podle § 2910 o. z., přičemž vznik škodní události, výše škody způsobené na vozidle poškozeného i příčinná souvislost mezi škodní událostí a způsobenou škodou byla v řízení nade vší pochybnost prokázána provedenými důkazy. Druhý žalovaný, jak bylo taktéž prokázáno, byl vlastníkem a provozovatelem vozidla, který se mohl své odpovědnosti za způsobenou škodu, zprostit jen tehdy, pokud by prokázal, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze rozumně požadovat. Tuto možnost však v řízení nevyužil a uvedený liberační důvod tak není naplněn. 14. Oběma žalovaným v důsledku uvedeného též vznikla sekundární povinnost nahradit v rámci zákonného postižního nároku plnění poskytnuté poškozenému žalobkyní jakožto pojistitelem, neboť je splněna podmínka ve smyslu § 10 odst. 1 písm. h) zákona o pojištění odpovědnosti (první žalovaný řídil vozidlo, aniž by k tomu měl příslušné řidičské oprávnění). 15. Protože pak žalobkyně prokázala, že pojistné plnění poškozenému vyplatila, soud uplatněný nárok v plném rozsahu přiznal, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalovaní jsou podle § 2915 odst. 1 o. z. povinni plnit společně a nerozdílně. 16. V části zákonných úroků z prodlení nárokovaných vůči druhému žalovanému soud nicméně žalobu zamítnul, neboť žalobkyně je požadovala stejně jako u prvního žalovaného již od [datum], ačkoli z provedeného dokazování plyne, že splatnost byla u druhého žalovaného s ohledem na předžalobní výzvu k plnění stanovena až od [datum]. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci převážně úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, když její neúspěch co se týče části zákonných úroků z prodlení je zanedbatelný, přičemž tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem. Tomu podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka] za pět úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, dvě předžalobní výzvy k plnění, písemný návrh ve věci samé a účast při jednání před soudem dne [datum]), dále odměna ve výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. f) a odst. 3 advokátního tarifu (účast při jednání