8 C 277/2022-39 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně prostřednictvím své krajské pobočky v Příbrami navrhla, aby žalovanému jakožto otci [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], byla uložena povinnost poskytovat mu výživné, a to k rukám Úřadu práce České republiky, neboť syn žalovaného je žákem Střední odborné školy a Středního odborného učiliště [obec] a ve smyslu zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, je tzv. mladým dospělým, kterému je žalobkyní poskytován zaopatřovací příspěvek. Právo na výživné tak přešlo na stát. Výši výživného ponechala na úvaze soudu, žádala však jeho přiznání od data přiznání zaopatřovacího příspěvku dne [datum]. 2. Žalovaný se ani k jednomu jednání soudu i přes řádné předvolání nedostavil a včas nepožádal o odročení, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal v jeho nepřítomnosti. Pro posouzení věci soud provedl následující dokazování, přičemž vzhledem k dané situaci, blížící se svým charakterem řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, postupoval podle § 120 odst. 2 o. s. ř., a provedl i jiné než účastníky navržené důkazy. 3. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 25. 9. 2015, č. j. [číslo jednací], v právní moci dne [datum], byla nařízena ústavní výchova [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], umístěn byl do dětského domova v [obec] a otci (žalovanému) vyživovací povinnost nebyla stanovena. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 9. 1. 2019, č. j. [číslo jednací], v právní moci dne [datum], byla ústavní výchova [jméno] [celé jméno žalovaného] prodloužena až do jeho 18 let, kterou bude i nadále vykonávat v dětském domově v [obec]. 4. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky ze dne [datum], sp. zn. [číslo], [číslo jednací], v právní moci dne [datum], vyplynulo, že [jméno] [celé jméno žalovaného] byl ode dne [datum] přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši [částka] měsíčně. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky ze dne [datum], sp. zn. [číslo], [číslo jednací], v právní moci dne [datum], vyplynulo, že zaopatřovací příspěvek byl ode dne [datum] snížen na [částka] měsíčně. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky ze dne [datum], sp. zn. [číslo], [číslo jednací] RA, dále vyplynulo, že zaopatřovací příspěvek byl ode dne [datum] navýšen na [částka] měsíčně. 5. Z přehledu vyplacených dávek oprávněné osobě Úřadu práce České republiky soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo za období od [datum] do [datum] vyplaceno na zaopatřovacím příspěvku, přídavcích na dítě a příspěvku na bydlení celkem [částka]. 6. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že od června 2022 je [jméno] [celé jméno žalovaného] vyplácen i sirotčí důchod ve výši [částka] měsíčně. 7. Z potvrzení o studiu Střední odborné školy a Středního odborného učiliště [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalovaného] byl ve školním roce 2021 2022 žákem denního studia oboru Požární ochrana, a z potvrzení o studiu Střední školy služeb a řemesel [obec] ze dne [datum] zjistil, že ve školním roce 2022 [číslo] je žákem denního studia oboru Operátor skladování. 8. Ze sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] zjistil, že žalovaný pobírá starobní důchod ve výši [částka] měsíčně. 9. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud poté dospěl k následujícím právním závěrům. 10. Podle § 50b odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba („ mladý dospělý“) má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, je nezaopatřeným dítětem. 11. Podle § 50u zákona č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému (odst. 1). Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). 12. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 13. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 14. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 15. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 16. V posuzované věci bylo jednak prokázáno, že syn žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] ještě není schopen sám se živit, neboť studuje v denním studiu střední školu, což je nepochybně v jeho zájmu z hlediska budoucího uplatnění na trhu práce, jednak že je mu, jakožto tzv. mladému dospělému, státem vyplácen zaopatřovací příspěvek. Z toho vyplývá, že právo na výživné ze strany otce (žalovaného) přešlo podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. na žalobkyni, která podala návrh na stanovení tohoto výživného, když o něm doposud nebylo rozhodnuto (srov. shora citovaný rozsudek Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací]). Soud proto návrhu žalobkyně vyhověl, a to od [datum], kdy začal být zaopatřovací příspěvek synovi žalovaného vyplácen, musel ovšem určit výši přiznaného výživného, které bude žalovaný hradit k rukám žalobkyně (vyplácející synovi žalovaného zmíněný zaopatřovací příspěvek). 17. Soud dospěl k závěru, že přiměřeným výživným pro syna žalovaného je částka [částka] měsíčně, neboť tato částka je sice nižší, zjevně by nepokryla všechny jeho odůvodněné potřeby, spojené zejména se shora uvedeným studiem, avšak jednak jeho potřeby jsou kryty zmíněným zaopatřovacím příspěvkem, dále přídavky na dítě, příspěvkem na bydlení a sirotčím důchodem, které poskytuje stát, jednak tato částka odpovídá schopnostem, možnostem a výdělkovým poměrům žalovaného jakožto povinného k hrazení výživného. S ohledem na to, že v řízení bylo zjištěno, že žalovaný pobírá pouze starobní důchod ve výši [částka] měsíčně, v soudní praxi taková výše příjmů odpovídá výživnému v částce [částka] měsíčně. 18. Z těchto všech důvodů soud rozhodl, jak ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno, přičemž současně musel rozhodnout o povinnosti uhradit dlužné výživné za celkem 11 měsíců ve výši [částka], a to ve splátkách přiměřených poměrům žalovaného. 19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně sice byla v řízení úspěšná, ale náhrady svých nákladů se vzdala.