6 C 158/2022-40 — Okresní soud v Rakovníku

1. Dne [datum] podala žalobkyně u Okresního soudu v Rakovníku žalobu na [celé jméno žalovaného], [datum narození], [celé jméno žalovaného], [datum narození] a [celé jméno žalované], [datum narození], kterou se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Žalobu odůvodnila tím, že je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí konkrétně specifikovaných v žalobě, ona ani žádný z žalovaných nemovitosti neužívá a žalobkyně nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví. Původním záměrem žalobkyně coby spoluvlastníka s největším podílem bylo vykoupit podíly ostatních menšinových spoluvlastníků, na její výzvu však žádný z nich nereagoval. Nepodařilo se tak dosáhnout mimosoudního zrušení vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, a proto podala tuto žalobu a jako způsob vypořádání spoluvlastnictví navrhla žalobkyně soudem nařízený prodej nemovitostí ve veřejné dražbě ve smyslu § 1147 věty druhé občanského zákoníku s rozdělením výtěžku mezi účastníky v poměru podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů k nemovitostem. 2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] v písemném vyjádření doručeným soudu dne [datum] s žalobou projevil nesouhlas s tím, že částka nabídnutá žalobkyní nebyla z jeho pohledu dostatečná, stejně tak komunikace s žalobkyní. 3. Žalovaný [celé jméno žalovaného] v dopise doručeném soudu dne [datum] rovněž projevil nesouhlas se žalobou s tím, že nebyl ze strany žalobkyně vůbec kontaktován a částka nabídnutá bratrovi po konzultaci s ním se mu zdá také nedostatečná. 4. Soud ve věci nařídil jednání, v rámci něhož provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci: 5. Žalobkyně uvedla, že nemá i nadále zájem setrvat ve spoluvlastnictví a trvá na nařízení prodeje předmětu spoluvlastnictví v dražbě. 6. Všichni žalovaní shodně uvedli, že s žalobou souhlasí v plném rozsahu. Žádný z nich nemá zájem o výlučné vlastnictví nemovitostí, které jsou nyní ve spoluvlastnictví, nemají ani finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu ostatním spoluvlastníkům. 7. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 8. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. V odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, kdy žádný z účastníků nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku a shodně uvedli, že souhlasí s jejím prodejem v dražbě, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím ke skutečnosti, že všichni účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. 11. Předpokladem pro zahájení řízení o prodej nemovitosti po zrušení podílového spoluvlastnictví je nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) soudem na návrh některého ze spoluvlastníků. Rozsudkem o zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a o nařízení jejich prodeje vzniká exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se podle části šesté občanského soudního řádu domáhal jeho výkonu (exekuce). Došlo-li k převodu podílů po vydání exekučního titulu, jímž bylo spoluvlastnictví podle § 142 odst. 1 obč. zák. zrušeno, lze výkon rozhodnutí (exekuci) podle § 348 o. s. ř. – jsou-li splněny další podmínky předepsané ustanovením § 256 o. s. ř. – vést proti nabyvatelům převedených spoluvlastnických podílů. Výtěžek bude mezi spoluvlastníky rozdělen dle aktuální výše jejich spoluvlastnického podílu, tak jak uvedeno v katastru nemovitostí u shora označených nemovitostí.