7 C 25/2022-345 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce, coby nositel zákonného úrazového pojištění, se žalobou ze dne [datum] domáhal takového rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit v záhlaví tohoto rozsudku uvedenou částku a to z titulu regresu čili postižního práva. Svůj nárok odvozoval z toho, že se jedná o částku příspěvku sociálního pojištění, která byla vyplacena žalobcem zdravotní pojišťovně působící na území SRN [anonymizováno] Plus. Uvedená zdravotní pojišťovna vyplácela poté pojistné poškozenému zaměstnanci [jméno] [příjmení], narozenému [datum], který utrpěl dne [datum] úraz při vykládce-přečerpávání hydroxidu soudného (louhu) v areálu žalovaného. [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem zaměstnavatele [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] 73, [číslo] [příjmení]. Svou aktivní legitimaci žalobce, který je nositel zákonného úrazového pojištění v Německu, odvozoval z nařízení Evropského parlamentu a rady ([příjmení] [číslo]) o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, článku 85 a z německého sociálního zákoníku (dále jen SGB) § 116 SGB X). Poškozený Jindříšek byl pojištěn dle zákona SGB § 2 odst. 1, 7. VII knihy německého sociálního zákoníku z titulu pracovního poměru, který uzavřel u německého zaměstnavatele, který za svého zaměstnance platil povinné sociální, respektive úrazové pojištění. V případě pracovního úrazu či nemoci z povolání má pak příslušný sociální pojistitel povinnost vyplácet pojištěnému zaměstnanci jednotlivé dávky. Příspěvky byly hrazeny přímo nositeli zdravotního pojištění, tedy zdravotní pojišťovně AOK Plus – Die [anonymizováno] für [anonymizováno] und [anonymizováno] a náhrada za ambulantní vyšetření byla hrazena přímo u [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Podle § 116 SGB X (10.kniha sociálního zákoníku) na sociálního pojistitele přechází nárok na náhradu škody, pokud má povinnost na základě škodní události poskytnout sociální plnění poškozenému, které slouží k napravení spáchané škody a vztahuje-li se na stejné období jako náhrada škody, které je povinen poskytnout škůdce. Na žalobce tak přešly nároky vůči žalovanému s tím, že podle článku 85 nařízení č. 883/2004 ze dne [datum] o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, je toto převzetí uznávané každým členským státem Evropské unie, neboť zařízení je závazné a přímo použitelné ve všech členských státech EU. Odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1011/21 ze dne [datum] pak žalobce odvozoval svůj nárok na zaplacení regresu, byť se nejedná o situaci totožnou, nýbrž jde pouze o analogii. Dále uvedl, že podle Evropského soudního dvora je nutné článek 85 nařízení č. 883/2004 vnímat jako normu kolizní povahy, která pro soud členského státu rozhodující žalobu, ve které je uplatněn vůči třetí straně regresivní nárok instituce, která poskytla poškozenému dávky, určuje jako rozhodné právo členského státu, kterému podléhá instituce, která dávky poskytla. Rozhodné právo instituce, která dávky poškozeného poskytla, přitom dopadá jak na otázku určení, zda instituce přebírá nárok příjemce dávek vůči třetí straně, tak i na určení povahy a rozsahu nároku, které instituce převzala, nebo které může požadovat vůči třetí straně. Ohledně určení kolizní normy podle které je třeba určit příslušné hmotné právo, žalobce uvedl, že s ohledem na shora uvedený nález Ústavního soudu by bylo rozhodné právo určeno podle místa nehody, tedy právo české. Žalobce s odkazem na tento závěr uvedl, že žalovaný je povinen škodu žalobci nahradit podle § 2924 občanského zákoníku, kdy se jedná o škodu vzniklou z provozu, kdy ke škodě došlo použitím věci, tedy hadice, která praskla při přečerpávání hydroxidu sodného. Uvedl, že o škodu z provozní činnosti se jednalo, protože poškozený [příjmení] byl účasten při přečerpávání louhu, ale nebyl v žádném a ani v pracovně právním vztahu k žalovanému. 2. Žalovanému byla žaloba doručena dne [datum]. Žalovaný se bránil tím, že za škodu způsobenou na zdraví poškozeného pana [příjmení] neodpovídá, neboť ničeho ze strany žalovaného nebylo porušeno, což mělo vyplývat i ze závěrů Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj, který u žalovaného provedl kontrolu zaměřenou na dodržování povinností vymezených v § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, se zaměřením zejména na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Uvedl, že byly ověřeny parametry čerpací hadice prasklé při přečerpávání hydroxidu sodného NAOH (louhu) do okolí a uvolněným louhem byl právě poškozený pan [příjmení] zasažen. Nejednalo se však o onu konkrétní prasklou hadici. Zkoumalo se datum instalace předmětné hadice a její stav v době čerpání, kdy tato byla bez viditelného defektu, zkoumala se vhodnost hadice pro tuto činnost, správnost instalace a bylo zjištěno, že bylo vše učiněno řádně v souladu s návodem od výrobce a tedy nebyly zjištěny žádné nedostatky na straně žalovaného. Uvedl, že se o škodu z provozní činnosti nemůže jednat, neboť samotný poškozený byl účasten této provozní činnosti. Dále se bránil tím, že žalovaný dbá na dodržování bezpečnosti práce a toto může doložit a dále se bránil tím, že s poškozeným [příjmení] uzavřel dne [datum] dohodu o narovnání, kdy poté co mu poškozený sdělil, že žádné náhrady vzniklé újmy mu zaplaceny nebyly, tomuto uhradil částku [částka]. Co se týkalo výzvy ze strany žalobce k tomu, aby ze strany žalované bylo zaplaceno 30 000 Eur, tak k této nemohlo být žalovaným přihlíženo, neboť se v ní uvádí, že jde o zálohu na výdaje, které budou později vyčísleny. Tedy se jednalo o výzvu nekonkrétní, která nemohla založit prodlení na straně žalované s vyplacením částky. Pro nekonkrétnost této výzvy žalovaný žalobci vyhovět nemohl. 3. Z dohody o narovnání uzavřené mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], narozeným [datum], ze dne [datum] se zjišťuje, že se žalovaný s poškozeným [příjmení] dohodli na zaplacení částky [částka] s tím, že bylo ujednáno, že se jedná o úplné a konečné vypořádání všech nároků týkající se náhrady újmy, která vznikla poškozenému dne [datum] při přečerpávání louhu z cisterny nákladního automobilu (poškozený byl řidič vozidla) do zásobníku žalovaného, kdy došlo k protržení přečerpávací hadice a výstřiku hydroxidu sodného (louhu) do okolí a tím louhem byl zasažený i [příjmení]. 4. Z korespondence mezi [jméno] [příjmení], právním zástupce svědka pana [příjmení] a žalovaným se zjišťuje, že dne [datum] byla na účet poškozeného [příjmení] vyplacena žalovaným částka [částka]. 5. Z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj [číslo jednací] ze 3.5.2019 se zjišťuje, že kontrola byla zahájena [datum] na pracovišti [anonymizováno] & [právnická osoba], na adrese [adresa žalované]. Předmětem kontroly bylo dodržování povinností vymezených v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění se zaměřením na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance žalovaného pana [jméno] [příjmení], který utrpěl úraz při obsluze zařízení při„ chemické výrobě“. Z popisu událostí pak bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] [datum] v 09:15 hodin začal proces stáčení louhu sodného z autocisterny do provozní nádrže žalovaného. Na místě stáčení byl společně s řidičem autocisterny [jméno] [příjmení], zaměstnancem [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Nejprve operátor stáčení surovin ([příjmení]) nastavil transportní trasu, řidič ([příjmení]) připojil stáčecí hadici na autocisternu, poté operátor stisknutím ovládacího vypínače„ start“ umístěného dva metry od čerpadla nastartoval transportní čerpadlo, poté otevřel ruční kulový ventil na sací části potrubí, pak došlo k prasknutí sací hadice v místě napojení, tedy 15 cm od pevné instalace. Při prasknutí hadice došlo k potřísnění louhem operátora i řidiče autocisterny, který stál vedle operátora [příjmení]. Záznam o úrazu pana [příjmení] byl zapsán do knihy úrazů na pracovišti [datum], stejně tak jako záznam o úrazu pana [příjmení]. V protokole se uvádí, že [příjmení] dle své výpovědi nedodržel přesně souslednost kroků v popsaném pracovním postupu (viz směrnici JSA [číslo]), když spustil čerpadlo a poté otevřel manuální ventil na sacím potrubí. Uvedl, že neumí vysvětlit nedodržení souslednosti kroků popsanou v záznamu o pracovním úraze. Jediný důvod vysvětlení, který uvedl, byl, že neviděl riziko vytvoření podtlaku transportním čerpadlem v takové míře, aby to ohrozilo sací část hadice. Bylo uvedeno v detailním popisu incidentu zaměstnavatelem, že tu hadici, která byla použita ke stáčení louhu soudného, tak tato měla správnou chemickou odolnost pro surovinu a stáří hadice bylo 6 měsíců a byla bez viditelného defektu. Instalaci žalovaný provedl v souladu s návodem výrobce. [obec] prasknutí zatím nebyla zjištěna a uvedl, že hadice byla poslána na expertízu, aniž by uvedl do které instituce. Dále se z protokolu zjišťuje poškozená prasklá sací hadice pro chemikálie, typ [anonymizována dvě slova] [spisová značka