8 C 287/2023-16 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 150 000 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, a to z titulu nevrácené zápůjčky poskytnuté na základě smlouvy ze dne [datum]. 2. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce s tímto předem souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z dohody o zapůjčení finančních prostředků ze dne [datum] a z pokladní stvrzenky soud zjistil, že žalobce zapůjčil žalovanému finanční prostředky ve výši 150 000 Kč, které mu byly předány téhož dne v hotovosti, a žalovaný se zavázal je vrátit nejdéle do [datum]. V případě, že dojde k podpisu nájemní smlouvy k bytové jednotce [číslo] na adrese [ulice a číslo] s městskou částí [obec a číslo], bude zápůjčka považována za provizi za zprostředkování. 4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dokladu o doručení vyplynulo, že žalobce ještě před podáním žaloby vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle nějž přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Na podkladě zjištěného skutkového stavu pak dospěl k závěru, že žalovaný si podle shora uvedené dohody od žalobce zapůjčil finanční prostředky ve výši 150 000 Kč a ve sjednané lhůtě do [datum] je nevrátil, aniž by došlo k podpisu shora uvedené nájemní smlouvy, jak je zřejmé z předžalobní výzvy. 7. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobci ve výši 150 000 Kč řádně a včas neuhradil, dostal se současně podle § 1968 o. z. po uplynutí sjednané lhůty do prodlení. Soud proto uplatněný nárok žalobci v plném rozsahu přiznal, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Tomu podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 7 100 Kč za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), odměna ve výši 3 550 Kč za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění) a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto třech úkonů, to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % Celkem tak jde o částku 24 650 Kč. 9. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť nebylo důvodu pro určení delší lhůty nebo pro plnění ve splátkách, a místo plnění u náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 2 o. s. ř.