10 C 153/2021-252 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhaly určení, že , jméno FO, , zemřelá dne , datum, , a , jméno FO, , zemřelý dne , datum, , jsou ke dni jejich úmrtí vlastníky (bezpodílové spoluvlastnictví manželů) pozemku parc. č. st. 58/3 o výměře 90 m2, katastrální území a obec , adresa, , odděleného dle předloženého geometrického plánu č. , hodnota, -48/2000 zhotovitele , jméno FO, spol. s r.o., od pozemku parc. č. st. 58/1 v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „pozemek“, „předmětný pozemek“ nebo „sporný pozemek“). Zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí ohledně pozemku neodpovídá skutečnému stavu právnímu, neboť jako vlastník celého pozemku parc. č. st. 58/1 je v katastru nemovitostí evidován žalovaný. Podle žalobkyň vydrželi jejich právní předchůdci , jméno FO, a , jméno FO, část pozemku parc. č. st. 58/1, na němž dnes stojí přístavba domu č. p. 52, tj. vydrželi dle geometrického plánu oddělovaný pozemek parc. č. st. 58/3. , jméno FO, a , jméno FO, starší uzavřeli jako kupující dne , datum, smlouvu trhovou, jejímž předmětem byl dům č. p. 52 v , adresa, se stavební parcelou 58/2 pro katastrální území , adresa, , se všemi k tomuto domu patřícími právy a povinnostmi tak, jak tuto nemovitost sama prodávající , jméno FO, vydržela a užívala. Prodávané nemovitosti jim prodávající předala s tím, že pozemek parc. č. st. 58/2 je i dvůr náležející k domu č. p. 52, který k domu bezprostředně přiléhal a byl k němu ohraničen okolními stavbami. Právní předchůdci žalobkyň se ujali držby předmětných nemovitostí a užívali je pro sebe včetně dvora náležejícího k domu č. p. 52 v dobré víře, že jsou vlastníky a tedy oprávněnými držiteli a uživateli těchto nemovitostí. Oprávněné držbě právních předchůdců žalobkyň ke dvoru (jako pozemku parc. č. st. 58/3) svědčila samotná situace staveb domu č. p. 52 a sousedního domu č. p. 51, neboť dům č. p. 51 svojí zdí vždy historicky v terénu fakticky odděloval sousední dvory statků domů č. p. 52 a č. p. 51 a vytvářel tak hranici držby dvora. Dvůr domu nikdy nesloužil a nebyl využíván pro potřeby sousedního domu č. p. 51, z domu č. p. 51 na dvůr směřovala pouze okna, která byla zazděná. Dvůr byl přístupný z , adresa, pouze průjezdem právě v domě č. p. 52, jenž byl opatřen vraty. V délce pak dvůr končil a byl ohraničen stavbou plotu napříč mezi skladem a zdí domu č. p. 51. Plot byl umístěn právě v místě, kde je v současné v katastrální mapě zakreslen na hraniční čáře na pozemku parc. č. st. 58/1. V takto vymezených hranicích právní předchůdci žalobkyň dvůr užívali nerušeně v dobré víře, že jsou jeho vlastníky od uzavření trhové smlouvy v roce 1948 až do jejich smrti, tj. téměř 45 let. Sousední pozemek parc. č. st. 58/1, jako jehož součást je nyní v katastru nemovitostí evidován dřívější dvůr k domu č. p. 52, byl tehdejšímu vlastníkovi , jméno FO, ke dni , datum, znárodněn a přešel na stát. Byl mu znárodněn teprve poté, co právní předchůdci žalobkyň zakoupili sousední nemovitosti. Pozemek parc. č. st. 58/1 byl z majetku státu vydán v restituci , jméno FO, na základě dohody o vydání věci z , datum, . , jméno FO, starší zemřel dne , datum, . Na základě rozhodnutí o dědictví se vlastníkem pozemku parc. č. st. 58/2 s domem č. p. 52 stal , jméno FO, mladší, otec žalobkyň. Také on užíval uzavřený dvůr nerušeně v dobré víře, že na základě uvedených titulů je jeho vlastníkem po rodičích. V dobré víře o vlastnictví dvora byl otec žalobkyň utvrzen i tím, že při vydání stavebního povolení ze dne , datum, byl dvůr evidován v mapách jako pozemek parc. č. st. 58/2 a ani vlastník sousedních nemovitostí , jméno FO, (právní předchůdkyně žalovaného) proti stavbě přístavby domu č. p. 52 neměla jako soused žádných námitek a souhlasila s ní. Oznámením Katastrálního úřadu ze dne , datum, byl otec žalobkyň vyrozuměn o opravě chyby v katastru, kdy došlo k chybnému zákresu v mapě katastru nemovitostí u pozemku parc. č. st. 58/2. V důsledku opravy zákresu došlo ke zrušení slučovacích značek a dvůr, na kterém přístavba domu č. p. 52 stojí, katastr nemovitostí eviduje v současnosti jako pozemek parc. č. st. 58/1. Vzhledem k provedené opravě zákresu katastrální mapy v roce 2000, v důsledku které dvůr není evidován v katastru jako pozemek parc. č. st. 58/2, katastr nemovitostí neeviduje rozhodnutí o dědictví a darovací smlouvu jako nabývací titul ke dvoru a tak dvůr nebyl zahrnut ani do dědictví po otci žalobkyň.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, když zároveň podal vzájemný návrh s tím, aby bylo určeno, že vlastníkem celého pozemku parc. č. st. 58/1 v katastrálním území , adresa, , o výměře 2414 m2 je žalovaný. Žalovaný odmítá, že byl pozemek vydržen ze strany žalobkyň nebo jejich právních předchůdců, u kterých od počátku absentovala dobrá víra, která je nezbytná pro vydržení, neboť právní předchůdci žalobkyň pouze využili skutečnosti, že na majetek otce žalovaného – pana , jméno FO, – byla , datum, uvalena národní správa a v roce 1949 mu byl majetek definitivně znárodněn. Neoprávněně se ujali držby pozemku, který skutečně začali užívat jako vlastní, avšak ve zlé víře. Argumentace vydržení pozemku se objevila až v rámci řízení o odstranění stavby, tj. 17 let po upozornění Katastrálního úřadu o opravě chyby v katastrální mapě a zřízení neoprávněné stavby. Právní předchůdce žalobkyň – pan , jméno FO, mladší – nemohl pozemek vydržet, protože se jeho držby ujal v roce 1993 a nejpozději v roce 2000, tj. před uplynutím desetileté vydržecí doby, byl Katastrálním úřadem zpraven o tom, že vlastníkem pozemku je , jméno FO, , matka žalovaného. , jméno FO, mladší pozemek nezdědil ani jinak nenabyl, a to se týká i žalobkyň. Pozemek byl předmětem restitucí a s ohledem na specialitu restitučních předpisů a princip nápravy majetkových křivd by vrácení pozemku původnímu vlastníku či jeho právnímu nástupci mělo přednost před vydržením. Kupující byli výslovně upozorněni na věcné břemeno (služebnost) jízdy a chůze průjezdem domu č. p. 52 s parcelou č. st. 58/2 pro majitele přilehlých domů a pozemku parc. č. st. 58/1 a zahrady parc. č. , hodnota, . Současně měli kupující přístup přes cizí dvůr v části svého pozemku parc. č. st. 8/2 a výlučně takto jej mohli užívat. Žalovaný tvrdí, že pozemek nebyl ke dni , datum, nijak oplocen, neboť jinak by nebylo možné přes něj chodit na zahradu parc. č. , hodnota, , která se nacházela vzadu. Situace aktuální k roku 1948 včetně poměrů pak vyplývá ze smlouvy trhové uzavřené dne , datum, mezi firmou , jméno FO, , Perutz v , adresa, jako prodávajícím a manželi , jméno FO, jako kupujícími s tím, že z pozemku parc. č. st. 58 byl oddělen pozemek parc. č. st. 58/1, který si ponechal prodávající. Smlouvou byly převedeny dům č. p. 52 a parc. st. 58/2 s tím, že prodávající si vyhradil zřízení věcného břemene služebnosti jízdy a chůze pro dům č. p. 49 a 50/51, zejména pro budovy, které stojí na dvoře parc. č. st. 58/1 a na zahradě parc. č. , hodnota, , a to průjezdem domu č. p. 52 v kteroukoli denní a noční dobu a dále užívání záchodu na parc. č. st. 58/2 ve prospěch dělníků, kteří pracují v přilehlých budovách. Právní předchůdci žalobkyň s ohledem na upozornění ve smlouvě ohledně věcného břemene jízdy a průchodu k pozemku parc. č. st. 58/1 a zahradě parc. č. , hodnota, měli přinejmenším velice pádný důvod pochybovat, že nabývají vlastnické právo k pozemku, respektive k celému dvoru, který dle všeho nemohl být uzavřen (oplocen). Ve smlouvě trhové z roku 1948 se o plotu nemluví, navíc by pak nemohl být přes dvůr přístup k zahradě, proto pozemek oplocen být nemohl a nebyl. Současně nabývali právní předchůdci žalobkyň nemovitosti za úplatu, proto lze očekávat jejich opatrnost a předpokládat, že se přesvědčili o situaci z katastrální mapy a dobře věděli, které pozemky nabývají. , jméno FO, mladší nabyl pozemek na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , kterou mu matka darovala svou ideální polovinu, když v darovací smlouvě je uvedena správná výměra pozemku parc. č. 58/2, tj. 243 m2. Samotná zastavěná plocha domu č. p. 58 přitom činí cca 200 m2 a je tedy zjevné, že zbývající výměra 43 m2 neodpovídá velikosti dvoru. Právní předchůdkyně žalobkyň , jméno FO, znala pravou výměru jí vlastněného pozemku parc. č. 58/2 a tedy nemohla být, stejně jako její manžel, v dobře víře ohledně držby celého dvora. Žalovaný namítá nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyň k podání žaloby a absenci právního zájmu na požadovaném určení. Vlastníkem nemovitostí zapsaných nyní na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, byl od roku 1945 pan , jméno FO, , otec žalovaného, který v , adresa, též bydlel. Dne , datum, , tj. před koupí sousedních nemovitostí ze strany manželů , jméno FO, v prosinci 1948, byla na předmětné nemovitosti ve vlastnictví otce žalovaného uvalena národní správa a on nad nimi ztratil dispozici a přístup k nim. Následně b