§ 11 Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem – Společná ustanovení
Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem · 265/1992 Sb. · § 11 · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 11 stanoví, že ten, kdo se spoléhá na zápis v katastru nemovitostí provedený po 1. lednu 1993, je chráněn dobrou vírou, že tento zápis odpovídá skutečnosti, pokud ovšem nemusel vědět, že tomu tak není.
§ 11 Společná ustanovení
Ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti.
Paragraf 11 stanoví, že ten, kdo se spoléhá na zápis v katastru nemovitostí provedený po 1. lednu 1993, je chráněn dobrou vírou, že tento zápis odpovídá skutečnosti, pokud ovšem nemusel vědět, že tomu tak není.
Co to znamená v praxi
Pokud koupíte nemovitost a spoléháte se na to, co je zapsáno v katastru po 1. lednu 1993, jste chráněni, jako by zápis byl správný.
Tato ochrana dobré víry platí, pokud jste neměli žádné pochybnosti nebo indicie, které by naznačovaly, že stav v katastru neodpovídá realitě.
Zápisy v katastru nemovitostí jsou považovány za veřejně dostupné a spolehlivé, což usnadňuje obchodování s nemovitostmi.
Na co si dát pozor
Ochrana dobré víry neplatí, pokud jste věděli nebo museli vědět, že zápis v katastru neodpovídá skutečnému stavu. To znamená, že pokud existovaly zjevné rozpory nebo jste byli upozorněni na nesrovnalosti, nemůžete se na dobrou víru odvolávat.