6 C 96/2024-21 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, . Dle žalobních tvrzení uzavřeli účastníci řízení dne 1. 4. 2022 nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 4. 2022 do 30. 6. 2022, na jejímž základě byl žalovanému přenechán k užívání byt č. , hodnota, o dispozici 2 + 1 a výměře 70 m2 umístěný ve 2. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, v obci , adresa, . Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni za užívání bytu nájemné ve výši , částka, měsíčně. Nájem skončil uplynutím doby, avšak žalovaný byt řádně nevyklidil a v užívání bytu nadále pokračoval. Jelikož přitom byla automatická prolongace (prodloužení) nájmu v případě užívání předmětu nájmu po skončení nájmu v nájemní smlouvě vyloučena, domáhá se žalobkyně náhrady za užívání bytu za období leden – duben 2023 ve výši ujednaného nájemného. Za měsíc leden roku 2023 se žalobkyně domáhá úhrady částky , částka, a za následující měsíce poté částek ve výši , částka, měsíčně.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o nájmu bytu č. , tel. číslo, uzavřené dne 1. 4. 2022 mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli uvedeného dne smlouvu o nájmu výše specifikovaného bytu na dobu určitou od 1. 4. 2022 do 30. 6. 2022, a žalovaný se zavázal hradit za užívání bytu nájemné ve výši , částka, měsíčně. Automatická prolongace nájmu byla dle čl. 3.1 smlouvy vyloučena.5. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 1. 2024 a podacího lístku vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky do 7 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že v opačném případě se bude svého nároku domáhat soudní cestou.6. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nějž má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.7. Soud tedy na podkladě shora uvedených skutečností uzavřel, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn předmětný byt užívat od 1. 4. 2022 do 30. 6. 2022. Jelikož však žalovaný předmětný byt užíval i po skončení nájmu, tj. po 30. 6. 2022, náleží žalobkyni podle § 2295 o. z. až do skutečného odevzdání bytu žalovaným náhrada ve výši ujednaného nájemného, tj. ve výši , částka, měsíčně. Z tohoto důvodu tak soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je důvodný, a podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil náhradu nájemného za období leden – duben 2023, tj. částku ve výši , částka, .8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů na zastoupení advokátem. Advokátovi náleží podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) odměna ve výši , částka, za každý z celkem , hodnota, úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby). K takto stanovené odměně v celkové výši , částka, advokátovi dále náleží podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za každý z poskytnutých úkonů právní služby, tj. částka v celkové výši , částka, . Dále byly náklady právního zastoupení žalobce ve výši , částka, podle § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. zvýšeny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. o částku , částka, . Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši , částka, .9. Jelikož přitom při vyhlášení výroku II. tohoto rozsudku došlo ke zřejmé nesprávnosti spočívající ve stanovení nesprávné výše náhrady nákladů řízení, postupoval soud podle § 164 o. s. ř. a zjevně nesprávnou výši nákladů řízení, která byla chybně stanovena včetně náhrady daně z přidané hodnoty za soudní poplatek, opravil. Stejným postupem soud opravil i chybu v psaní týkající se chybného uvedení akademického titulu , tituly za jménem, za jménem zástupce žalobkyně, jenž tímto titulem nedisponuje.10. , adresa, ke splnění povinnosti žalovaným k úhradě žalované částky i náhrady nákladů řízení byla určena v obecné třídenní lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty soud neshledal žádné důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).