8 C 408/2023-38 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 37 800 Kč spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 6 828,27 Kč, úroky ve výši 20,88 % ročně z částky 28 997,26 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 3 842,54 Kč a zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 997,26 Kč od [datum] do zaplacení, a dále částky 2 780 Kč spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 703,66 Kč, úroky ve výši 23,28 % ročně z částky 2 133,59 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 355,15 Kč a zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 133,59 Kč od [datum] do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] a dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], jakožto právní předchůdkyní žalobkyně, smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] [číslo] na jejichž základě jí byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty spotřebitelské úvěry ve výši 36 000 Kč a 20 000 Kč. Žalovaná však na poskytnuté úvěry uhradila právní předchůdkyni žalobkyně pouze částky ve výši 28 900 Kč, resp. 36 500 Kč, a po postoupení pohledávek již žalobkyni neuhradila ničeho. 2. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z karet zákazníka – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] a [datum] ve spojení s pracovní smlouvou, nájemními smlouvami, výplatními lístky, poštovními poukázkami a čestným prohlášením soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím předmětných spotřebitelských úvěrů ověřila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou uvedeného dne úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalované poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 36 000 Kč, a žalovaná se zavázala jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 7 200 Kč, administrativním poplatkem ve výši 7 200 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 400 Kč, a poplatkem za pojištění ve výši 900 Kč, tj. částku v celkové výši 65 700 Kč, uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 095 Kč. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou uvedeného dne úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalované poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 480 Kč, tj. částku v celkové výši 36 480 Kč uhradit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně jejich příloh a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] spolu s podacím lístkem bylo dále zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky vůči žalované na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. 7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku z téhož dne dále vyplynulo, že žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k uhrazení dluhu z titulu uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru, a to nejpozději do [datum] s tím, že v opačném případě bude věc řešena soudní cestou. 8. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud v prvé řadě podotýká, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své povinnosti vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před poskytnutím obou spotřebitelských úvěrů žalované s odbornou péčí posoudila její úvěruschopnost, když řádně zjistila a ověřila příjmy i výdaje žalované za relevantní období předcházející sjednání předmětných úvěrů, přičemž na základě těchto podkladů mohla dospět k závěru, že žalovaná je objektivně schopna své budoucí závazky splnit. 15. Soud má rovněž za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na podkladě smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených dne [datum] a [datum] částky ve výši 36 000 Kč a 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté jistiny úvěrů vrátit spolu se shora specifikovaným příslušenstvím v 60 týdenních splátkách. Žalovaná však úvěry řádně nehradila, přičemž právní předchůdkyni žalobkyně z titulu poskytnutých úvěrů uhradila pouze částky ve výši 28 900 Kč, resp. 36 500 Kč, a ani žalobkyni po postoupení pohledávek již žádnou další částku neuhradila. Je tedy nepochybné, že žalobkyně, na níž pohledávky vůči žalované přešly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna, má vůči žalované pohledávky v žalobou uplatněné výši, a jelikož ze strany žalované nebyly jakékoliv další úhrady tvrzeny, a tedy ani prokázány, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně žalobkyní požadovaného příslušenství. 16. Co se týká příslušenství pohledávek, je evidentní, že žalovaná je s úhradou svých závazků v prodlení. Z tohoto důvodu tedy soud vyhověl s odkazem na smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobě i ohledně žalobkyní požadované výše kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, kapitalizovaných smluvních úroků i zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částek 28 997,26 Kč a 2 133,59 Kč, a to od [datum] do zaplacení, neboť soud nemůže žalobkyni přisoudit více, než žádá. Výše zákonných úroků z prodlení byla stanovena podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. Lhůtu k plnění soud stanovil v obecné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty soud neshledal žádné důvody. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 7 480 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 624 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 5 856 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Advokátovi náleží za úkony právní služby provedené do podání žaloby včetně odměna stanovená podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif”) sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby), a to včetně tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5