9 C 113/2025-36 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalovaném jako právní nástupce společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , zaplacení částky , částka, spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I a II. Uvedla, že právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne , datum, mu poskytl peněžní prostředky ve výši , částka, (dále jen smlouva). Tato částka žalovanému byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem, poplatky a náklady. Tyto měl splatit v 15měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, uhradil pouze , částka, . Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce , částka, a poplatku , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , dále úrok jednak v kapitalizované výši , částka, za období od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do data , datum, z částky jistiny a dále úroky i úroky z prodlení ode dne následujícího po postoupení tj., od , datum, do zaplacení. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo dne , datum, , účinností od , datum, , a žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem. Právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány.2. Okresní soud v , adresa, ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto zrušen ve smyslu ust. § 173 odst. 2 o.s.ř. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba, spolu s výzvou k vyjádření, byla žalovanému doručena dne , datum, na adresu místa jeho trvalého pobytu. K žalobě se však žalovaný nijak nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, má soud prokázáno, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , byla uzavřena shora uvedeného dne smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě měla společnost poskytnout žalovanému částku , částka, , kterou převzal. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši , částka, , přičemž úrok činil , částka, ; částka za komfortní splácení a flexibilní splácení činí celkem , částka, , částka za zpracování činí , částka, . Tyto měl splatit v 15měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, .4. Ze zákaznické karty ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, jeho pravidelný měsíční příjem činí , částka, měsíčně čistého, pracuje jako zedník, odhadované měsíční výdaje , částka, , ostatní příjmy , částka, , příjmy domácnosti , částka, . Doložil pracovní smlouvu a výplatní pásku.5. Mezi , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalovaný byl výzvou ze dne , datum, vyzýván k zaplacení dluhu do 10 dní od doručení a současně vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopis mu byl doručován dne , datum, dle podacího lístku.6. Žalovanému byla dne , datum, , zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do , datum, .7. Na výzvu soudu žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného doložila Tabulku umoření a rozsudek Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, .8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10.Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).11.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13.Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14.Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, ) a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, zavedl do právního řádu povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací pak shodně věřiteli ukládá i zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, .15. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, resp. nejsou-li o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet důvodné pochybnosti. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, , je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. , hodnota, /48/, která v čl. 8 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v čl. 23 povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajiště