9 C 87/2020-31 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce podal dne [datum] u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhal zaplacení [částka] s úrokem z prodlení 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále částku [částka] za poplatek za zaslání upomínky. Svůj návrh odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] na základě které mu byl žalovaný povinen platit lhůtní pojistné. Žalovaný pojistné řádně a včas neuhradil a ke dni [datum] pak pojištění z důvodu neplacení pojistného zaniklo. Žalovaný přitom na pojistném nadále dluží žalobci [částka] za dlužné období, a dále [částka] na poplatku za zaslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud ho vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Z pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaný jako pojistník uzavřel dne [datum] s žalobcem jako pojistitelem smlouvu pro pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Pojistné bylo sjednáno [částka] ročně. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], z informace o zániku pojistné smlouvy ze dne [datum], z informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy ze dne [datum] a z upomínky dlužného pojistného ze dne [datum] vyplývá, že žalobce eviduje výše uvedený dluh na pojistném, pro který pojistnou smlouvu ukončil, přičemž ještě před podáním žaloby vyzýval žalovaného k úhradě tohoto dluhu. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1, 2 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla ve smyslu § 2758 občanského zákoníku platně uzavřena pojistná smlouva, na základě které byl žalovaný mimo jiné povinen hradit sjednané pojistné. Tuto svoji povinnost však žalovaný řádně nesplnil a na pojistném žalobci nadále dluží žalovanou částku. Zároveň žalobce požadoval přiznání částky [částka] za zaslání upomínky. Byť v žalobě je tento nárok vymezen jako náklady spojené s uplatněním pohledávky (jistiny), pak v tomto případě nejsou myšleny náklady ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ale náklady za zaslání upomínky dlužného pojistného z [datum], které žalobci náleží v souladu s jeho Sazebníkem administrativních poplatků, které žalovaný odsouhlasil podpisem Pojistné smlouvy podle čl. 8. Protože žalovaný tento dluh řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení, a žalobce tak má rovněž právo požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení, určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, která v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši [částka] a dále odměnou advokáta ve výši [částka] za tři úkony právní služby po [částka], určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3x [částka] jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále je to 21% DPH z těchto částek ve výši [částka], kterou je advokát povinen z uvedeného příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí [částka]. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující [částka], řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně.