6 C 119/2021-29 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 16. 6. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení 2 x 1.018 Kč s příslušenstvím (v podobě zákonného úroku z prodlení) uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu opřel o tvrzení, že žalovaná se ve dnech 5. 2. 2019 a 13. 5. 2019 jako cestující prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobcem neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a dluží tak žalobci dvakrát jízdné s přirážkou. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Soud zjistil, že žalovaná byla dne 5. 2. 2019 v 12:51 hod. jako cestující prostředkem hromadné dopravy provozovaným žalobcem na lince č. 60 v zastávce [obec] Sanatorium podrobena přepravní kontrole, při které se na výzvu kontrolora neprokázala platným jízdním dokladem, aniž zaplatila základní jízdné v částce 18 Kč s přirážkou ve výši 1.500 Kč. Totožnost žalované byla zjištěna z jejího občanského průkazu, zápis o kontrole žalovaná podepsala. Soud dále zjistil, že žalovaná byla dne 13. 5. 2019 v 13:19 hod. jako cestující prostředkem hromadné dopravy provozovaným žalobcem opět na lince č. 60 v zastávce Šaldova podrobena přepravní kontrole, při které se na výzvu kontrolora neprokázala platným jízdním dokladem, aniž zaplatila základní jízdné v částce 18 Kč s přirážkou ve výši 1.500 Kč. Totožnost žalované byla i tentokrát zjištěna z jejího občanského průkazu, zápis o kontrole žalovaná podepsala. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve dvou případech použila prostředku hromadné dopravy a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem, vznikla jí povinnost uhradit přepravci jízdné a přirážku k jízdnému (podle § 37 odst. 5 písm. b) a c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, cestovala-li metrem, tramvají nebo trolejbusem, nebo podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, cestovala-li žalovaná autobusem). Základní jízdné činilo 18 Kč, přirážka k němu 1.500 Kč. Jelikož žalovaná nezaplatila žalobci jízdné a přirážku včas (na místě), ocitla se v prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci dluh včetně požadovaných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady žalobce sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za výzvu k zaplacení před podáním žaloby a sepis žaloby).