6 C 264/2017-68 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2017 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tam rovněž uvedeným příslušenstvím. Svůj návrh opřel žalobce o tvrzení, že s žalovaným uzavřel dne 10. 11. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, podle které se žalovanému zavázal dodávat zemní plyn, a žalovaný se zavázal platit za dodávky jejich stanovenou cenu. Žalobce vyúčtoval žalovanému dodávku plynu za období od 1. 11. 2016 do 2. 1. 2017 fakturou č. 1170000637 znějící na částku 6.696 Kč splatnou dne 20. 1. 2017 a za období od 3. 1. 2017 do 8. 3. 2017 fakturou č. 1170014560 znějící na částku 305 Kč splatnou dne 5. 4. 2017; k posledně uvedené faktuře vystavil žalobce opravný daňový doklad č. 3170000133 znějící na částku 7.446 Kč splatnou do 10. 7. 2017. Žalobce s žalovaným dne 22. 10. 2015 uzavřel také smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se zavázal dodávat žalovanému elektřinu, a žalovaný se zavázal platit za ni stanovenou cenu. Žalobce vyúčtoval žalovanému dodávku elektřiny za období od 30. 11. 2015 do 11. 12. 2015 fakturou č. FA2015046739 znějící na částku 465 Kč splatnou dne 19. 1. 2019. Žalobce žalovanému dále vyúčtoval tři smluvní pokuty po 200 Kč za prodlení s úhradou vyúčtování. Řízení bylo přerušeno pro úpadek žalovaného. Po odpadnutí překážky v řízení nadepsaný soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě, žalovaný se na výzvu ve stanovené lhůtě nevyjádřil; soud proto o věci rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Soud zjistil, že dne 10. 11. 2015 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (viz smlouvu na č. l. 7 soudního spisu) a dne 22. 10. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (viz smlouvu na č. l. 10 p. v. soudního spisu). Na základě první smlouvy se žalobce zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa], zemní plyn a žalovaný se zavázal za dodávky zaplatit úplatu, na základě druhé smlouvy se pak žalobce zavázal dodávat do odběrného místa specifikovaného kódem EAN [číslo] elektřinu a žalovaný se zavázal za tyto služby platit úplatu. Součástí obou smluv byly i předsmluvní informace podepsané žalovaným (č. l. 9-10), které obsahovaly stejné ujednání, jako obchodní podmínky rovněž podepsané žalovaným (č. l. 11-13 soudního spisu), totiž závazek zaplatit v případě prodlení s platbou smluvní úrok ve výši 0,05 % z dlužné částky denně a také smluvní pokutu ve výši 200 Kč. Soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému dodávku plynu za období od 1. 11. 2016 do 2. 1. 2017 fakturou č. 1170000637 znějící na částku 6.696 Kč splatnou dne 20. 1. 2017 (č. l. 13 p. v. až 15 soudního spisu) a za období od 3. 1. 2017 do 8. 3. 2017 fakturou č. 1170014560 znějící na částku 305 Kč splatnou dne 5. 4. 2017 (č. l. 27-28 soudního spisu); k faktuře č. 1170014560 vystavil žalobce opravný daňový doklad č. 3170000133 znějící na částku 7.446 Kč splatnou do 10. 7. 2017 (č. l. 29-30 soudního spisu). Žalobce dále vyúčtoval žalovanému dodávku elektřiny za období od 30. 11. 2015 do 11. 12. 2015 fakturou č. FA2015046739 znějící na částku 465 Kč splatnou dne 19. 1. 2019 (č. l. 25-26 soudního spisu). Žalobce žalovanému dále vyúčtoval tři smluvní pokuty po 200 Kč za prodlení s úhradou vyúčtování (č. l. 31-33 soudního spisu). Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) a smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalovanému podle této smlouvy vznikla povinnost zaplatit žalobci cenu služeb spojených s dodávkou plynu a elektřiny podle vyúčtování. Na sjednané smluvní pokuty se pak aplikuje § 2048 občanského zákoníku, podle kterého může věřitel požadovat smluvní pokutu v případě, že byla ujednána a že došlo k porušení smluvené povinnosti. Bylo na žalovaném, aby se žalobě bránil, kupříkladu tvrzením, že jeho dluh vůbec nevznikl, v nějakém rozsahu zanikl nebo se stal nevymahatelným. To však žalovaný neučinil. Jelikož žalovaný nezaplatil žalobci cenu služeb včas, ocitl se v prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě zcela vyhověl. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby) po 300 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za dva úkony po 100 Kč (§ 14 odst. 5 advokátního tarifu), náhrady 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.