6 C 99/2021-40 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2021se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tam rovněž uvedeným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu opřel o následující tvrzení: žalobce jako provozovatel sítě elektronických komunikací umožnil podle všeobecných smluvních podmínek žalovanému využívat tzv. služby třetích stran; žalovaný byl přitom na základě smluv uzavřených se žalobcem účastníkem mobilních telefonních stanic. Služby třetích stran uplatněné žalobou byly službami poskytovanými volbou speciálního čísla a platebními službami. Žalovaný tyto služby využil; jejich cenu je přitom podle dohody mezi žalobcem a poskytovatelem služby oprávněn inkasovat právě žalobce, a to podle ceníku poskytovatele služeb. Žalobce cenu služeb třetích stran žalovanému vyúčtoval fakturou č. 1299331320 splatnou dne 27. 1. 2020 (m-platba ve výši 1.759,33 Kč a SMS na speciálně zpoplatněná čísla v ceně 248 Kč) a fakturou č. 1203961420 splatnou dne 27. 2. 2020 (m-platba ve výši 1.597 Kč a SMS na speciálně zpoplatněná čísla v ceně 777 Kč). Žalovaný na žádné z uvedených vyúčtování nic nezaplatil. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), podle které bude mít za to, že účastník s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, nevyjádří-li se ve lhůtě sedmi dnů. Žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil, soud proto podle § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl, aniž nařídil jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Soud zjistil, že žalovaný byl na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené s žalobcem dne 3. 9. 2019 účastníkem mobilní telefonní stanice číslo [tel. číslo] Součástí smlouvy byly i všeobecné podmínky žalobce; z nich vyplynulo ujednání mezi žalobcem a žalovaným o tom, že žalovaný jako zákazník žalobce byl oprávněn objednat si službu třetích stran, za kterou byl povinen zaplatit žalobci dle jeho vyúčtování, protože úplatu za služby třetích stran je oprávněn vymáhat žalobce. Žalobce žalovanému vyúčtoval cenu služeb třetích stran vyúčtováními uvedenými v žalobě (viz první odstavec odůvodnění tohoto rozsudku); celkem činila tato cena 4.381,39 Kč. Výše nedoplatku a splatnost vyúčtování souhlasila s údaji uvedenými v žalobě. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací ve smyslu § 63 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Mezi povinnosti účastníka smlouvy patří také řádné placení vyúčtovaných služeb (§ 64 cit. zákona). Formou všeobecných obchodních podmínek dále byla mezi účastníky sjednána možnost využívat služeb třetích stran, jejichž cenu je oprávněn účtovat a inkasovat žalobce. Protože žalovaný takové služby využil, bylo jeho povinností uhradit vyúčtovanou cenu, a to nejpozději do data splatnosti uvedeného ve vyúčtování. Protože tak neučinil (z obsahu spisu neplyne opak), dostal se následující den po splatnosti toho kterého vyúčtování s úhradou dluhu do prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku). Žalobci tak vznikl podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 200 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu), náhrady 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.