9 C 214/2021-33 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 2. 8. 2021 u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhal zaplacení 1 939 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu č. 4089924884, na základě které mu byl žalovaný povinen platit lhůtní pojistné. Žalovaný pojistné řádně a včas neuhradil a ke dni 14. 6. 2020 pak pojištění z důvodu neplacení pojistného zaniklo. Žalovaný přitom na pojistném nadále dluží žalobci 1 739 Kč za dlužné období, a dále 200 Kč na poplatku za zaslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud ho vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Z pojistné smlouvy č. 4089924884 soud zjistil, že žalovaný jako pojistník uzavřel dne 22. 2. 2019 s žalobcem jako pojistitelem smlouvu – sdružené pojištění vozidla. Předmětem pojištění bylo vozidlo Fiat, [registrační značka] Počátek pojištění bylo ke dni 24. 2. 2019. Pojistné bylo s čtvrtletní splatností ve výši 1 226 Kč. 4. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 3. 2021, z informace o zániku pojistné smlouvy ze dne 24. 6. 2020, z upomínky dlužného pojistného ze dne 25. 7. 2020 a ze dne 23. 4. 2020 vyplývá, že žalobce eviduje výše uvedený dluh na pojistném, pro který pojistnou smlouvu ukončil, přičemž ještě před podáním žaloby vyzýval žalovaného k úhradě tohoto dluhu. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2783 odst. 1, 2 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 8. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla ve smyslu § 2758 občanského zákoníku platně uzavřena pojistná smlouva, na základě které byl žalovaný mimo jiné povinen hradit sjednané pojistné. Tuto svoji povinnost však žalovaný řádně nesplnil a na pojistném žalobci nadále dluží žalovanou částku. Zároveň žalobce požadoval přiznání částky 200 Kč za zaslání upomínky. Byť v žalobě je tento nárok vymezen jako náklady spojené s uplatněním pohledávky (jistiny), pak v tomto případě nejsou myšleny náklady ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ale náklady za zaslání upomínky dlužného pojistného z 25. 7. 2020 a ze dne 23. 4. 2020, které žalobci náleží v souladu s jeho Sazebníkem administrativních poplatků, které žalovaný odsouhlasil podpisem Pojistné smlouvy. Protože žalovaný tento dluh řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení, a žalobce tak má rovněž právo požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení, určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, která v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). 11. Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále je to 21% DPH z těchto částek ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen z uvedeného příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 1 489 Kč. 12. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně.