9 C 230/2021-32 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem 1 957 Kč s odůvodněním, že se jedná o neuhrazené pojistné z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] Žalobce zároveň požadoval příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího z dlužného pojistného od 21. 9. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Soud zjistil, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne 24. 3. 2020 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo Pojištění motorových vozidel č. 4119617124 Počátek pojištění byl sjednán na 24. 3. 2020. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit roční pojistné ve výši 7 727 Kč. Pojištění zaniklo předčasně pro nezaplacení pojistného dnem 20. 9. 2020, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 6. 10. 2020. Dlužné pojistné činilo 1 957 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila [právnická osoba] žalobci smlouvou ze dne 31. 12. 2018 O této skutečnosti byl žalovaný informován v předžalobní výzvě ze dne 10. 8. 2020. 4. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V souladu s § 2782 občanského zákoníku má pojistitel (předchůdce žalobce) právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalovaný se dostal do prodlení s placením pojistného, pojistná smlouva byla ukončena a pohledávka byla následně postoupena žalobci. Požadavek na zaplacení dlužného pojistného specifikovaný v žalobě je tedy důvodný. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok na dlužné pojistné z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 5. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále je to 21% DPH z těchto částek ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen z uvedeného příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 1 489 Kč. 6. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně.