9 C 231/2021-39 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 27. 8. 2021 u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhal zaplacení 1 516 Kč s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnil tím, že na něj na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] vůči žalovanému z titulu neuhrazení jízdného a přirážky k jízdnému za to, že se žalovaný dne 18. 12. 2019 v průběhu přepravy hromadnou dopravou provozovanou tímto dopravním podnikem nemohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem ve stanovené výši. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. 043816 soud zjistil, že dne 18. 12. 2019 žalovaný cestoval prostředkem hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a zde byl na lince č. 3 v čase 12:21 hodin kontrolován přepravním kontrolorem. Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem. Svoji totožnost prokázal občanským průkazem. 4. Z dopisu, adresovaného žalovanému, soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky ve výši 1 516 Kč a vyzval ho k její úhradě. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 k tomu soud zjistil, že výše uvedená pohledávka byla [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] postoupena žalobci. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Z provedených důkazů soud dovodil, že mezi žalovaným a [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] byla uzavřena smlouva o přepravě, žalovaný však nesplnil svou povinnost zaplatit jízdné ve výši stanovené platným tarifem dopravce. Proto měl dopravce právo žádat, aby žalovaný uhradil jízdné, a na základě § 18a zákona č. 111/1994 Sb. respektive § 37 zákona č. 266/1994 Sb. a za použití vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvních přepravních podmínek měl tak nárok na zaplacení jízdného, jakož i přirážky k tomuto jízdnému. K tomu má věřitel dle § 1970 občanského zákoníku též právo, domáhat se po dlužníkovi zaplacení úroků z prodlení, a to v zákonné výši (určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Dále z předložených důkazů plyne, že pohledávky z výše uvedené smlouvy o přepravě byly postoupeny na žalobce. Proto soud žalobě zcela vyhověl. 8. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále je to 21% DPH z těchto částek ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen z uvedeného příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobce tak činí 1 489 Kč.