9 C 28/2021-31 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobkyně podala dne 9. 12. 2020 u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení 937 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 73 Kč od 29. 2. 2020 do 9. 12. 2020. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] na základě které jí byla žalovaná povinna platit lhůtní pojistné. Žalovaná pojistné řádně a včas neuhradila a ke dni 28. 2. 2020 pak pojištění z důvodu neplacení pojistného zaniklo. Žalovaná přitom na pojistném nadále dluží žalobkyni 937 Kč za období od 24. 11. 2019 do 28. 2. 2020 (včetně poplatku za zaslání upomínek k zaplacení dlužného pojistného). Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. Soud ji vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní. Z pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaná jako pojistník uzavřela dne 24. 11. 2018 s žalobkyní jako pojistitelem smlouvu pro pojištění domácnosti – 1BT. Pojistné bylo sjednáno 1 283 Kč ročně. Z oznámení o zániku této pojistné smlouvy, bilance pojištění a z předžalobní upomínky vyplývá, že žalobkyně eviduje výše uvedený dluh na pojistném, pro který pojistnou smlouvu ukončila, přičemž ještě před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě tohoto dluhu výzvou ze dne 24. 7. 2020. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1, 2 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla ve smyslu § 2758 občanského zákoníku platně uzavřena pojistná smlouva, na základě které byla žalovaná mimo jiné povinna hradit sjednané pojistné. Tuto svoji povinnost však žalovaná řádně nesplnila a na pojistném žalobkyni nadále dluží žalovanou částku. Protože žalovaná tento dluh řádně a včas neuhradila, dostala se do prodlení, a žalobkyně tak má rovněž právo požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení, určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl. Žalobkyně byla v tomto řízení plně úspěšná, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalované, která v tomto řízení úspěšná nebyla (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále je to 21% DPH z těchto částek ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen z uvedeného příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobkyně tak činí 1 489 Kč. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobkyně u soudu opakovaně.