13 C 11/2022-29 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou
ECLI: ECLI:CZ:OSRK:2022:13.C.11.2022.1 Datum: 2022-03-03 Předmět: o zaplacení 3.290 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb.", ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 3.290 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 517 (89/2012 Sb.), § 202 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 290 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tvrzením, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o půjčce č. 253671123, na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku uvedené společnosti vrátit, a to společně se souhrnným poplatkem ve výši 5 990 Kč, kdy tento poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků a je tedy jiným označením pro úroky vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Celkovou dlužnou částku ve výši 15 990 Kč měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 39 pravidelných týdenních splátkách po 410 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas, a proto po datu splatnosti poslední splátky nadále dlužila právnímu předchůdci žalobkyně žalovanou částku. Také tvrdila, že na základě smluv o postoupení pohledávek byla dotčená pohledávka za žalovanou postoupena přes přechodného věřitele, [právnická osoba] až na žalobkyni, a proto se nyní žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhá po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o půjčce č. 253671123 ze dne 2. 12. 2005 včetně smluvních podmínek, soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce, na základě které uvedená společnost poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě převzetí této částky v hotovosti právě oproti podpisu smlouvy. V uvedené smlouvě se přitom žalovaná zavázala dané společnosti vrátit nejen jistinu úvěru, ale i tzv. souhrnný poplatek, který činil 5 990 Kč, a to vše formou 39 pravidelných týdenních splátek po 410 Kč. Žalovaná ale splátky hradila nepravidelně a na svůj dluh uhradila celkem pouze částku 12 700 Kč, nadále tak dluží na jistině úvěru částku 3 290 Kč. Ze smluv o postoupení pohledávek, včetně jejích příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek a z potvrzení o úhradě úplaty, jakož i z oznámení o postoupení pohledávky včetně souvisejících poštovních podacích archů má soud dále za prokázané, že předmětná pohledávka za žalovanou byla přes přechodného věřitele, [právnická osoba], postoupena až na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní zvláště vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
6. Podle § 517 odst.1) Občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. podle odst.2) tohoto ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
7. Podle § 1 nařízení vlády 142/1994 Sb. v platném znění, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
8. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o půjčce uzavřené dle § 657 a násl. občanského zákoníku a sjednal si s žalovanou smluvní poplatek představující kapitalizovaný úrok. Žalovaná celou půjčku ani poplatek právnímu předchůdci žalobkyně řádně a včas nevrátila, a nadále tak z tohoto titulu dluží žalovanou částku. Pohledávka za žalovanou byla následně smluvně dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen nový občanský zákoník) postoupena na žalobkyni, a proto soud uložil žalované žalovanou částku zaplatit právě žalobkyni. A protože podle § 1880 nového občanského zákoníku platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť i na žádané příslušenství vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni právo přímo ze smlouvy o půjčce, resp. dle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v citovaném znění.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 290 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.