13 C 189/2022-22 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o půjčce č. 317360604, na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 13 224 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 32 224 Kč se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 53 pravidelných týdenních splátkách po 608 Kč. Žalovaný však zaplatil pouze částku 1 216 Kč, dále splátky nehradil. Nadále tak dlužil na jistině úvěru částku 19 000 Kč, na souhrnném poplatku částku 12 008 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně přes přechodného věřitele postoupena až na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Ani poté však žalovaný dluh nevyrovnal. Proto žalobkyně, namísto původního věřitele, požadovala po žalovaném úhradu celé dlužné jistiny ve výši 19 000 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 12 008 Kč, a nadto po něm žádala i zaplacení zákonných úroků z prodlení jdoucích z dlužné jistiny úvěru od 2. 7. 2015 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Smlouvou o půjčce č. 317360604 ze dne 24. 3. 2008 a smluvními podmínkami Smlouvy o půjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 19 000 Kč předaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 13 224 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že půjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobkyně vrátí, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 608 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek na přechodného věřitele [anonymizována tři slova] a smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy o půjče byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 12. 9. 2018. 6. Výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky včetně příslušenství s tím, že jej upozornila na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce č. 317360604, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem ve výši 13 224 Kč vrátit formou 53 pravidelných týdenních splátkách po 608 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. Žalovaný však dluh řádně nesplácel. Dluží žalobkyni částku 19 000 Kč představující dlužnou jistinu úvěru a částku 12 008 Kč představující dlužný souhrnný poplatek. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena až na žalobkyni. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, žalovaný však žalobkyni dosud ničeho neuhradil. 8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy platném znění (dále též jen jako„ občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 10. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpisu. 11. Podle § 1 nařízení vlády 142/1994 Sb. v tehdy platném znění, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 12. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o půjčce a sjednal si s žalovaným smluvní poplatek, představující kapitalizované úroky. Žalovaný půjčku ani poplatek právnímu předchůdci žalobkyně řádně a včas nevrátil. Dostal se tak se svým peněžitým dluhem do prodlení. Soud proto rozhodl tak, že žalobě zcela vyhověl, když současně přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá citovaným právním předpisům. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.