13 C 281/2022-58 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 289 897,90 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 23. 8. 2018 uzavřela (tehdy ještě pod původním názvem [právnická osoba]) se žalovaným smlouvu o stavebním spoření [číslo]. Následně na základě této smlouvy žalovaný požádal o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření do výše limitu 300 000 Kč. Tento meziúvěr byl žalovanému pod [číslo] schválen a následně žalovaný vyčerpal celou maximální částku. Dle smlouvy o meziúvěru byl žalovaný povinen hradit žalobkyni z poskytnuté částky úroky, a to splátkami ve výši 1 325 Kč měsíčně, posléze od 1. 2. 2019 ve výši 1 375 Kč měsíčně. Současně byl žalovaný povinen provádět pravidelné vklady ve výši 900 Kč na vkladový účet stavebního spoření. Žalovaný ale tyto své povinnosti porušil. Proto žalobkyně v souladu se smlouvou od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala po žalovaném úhradu celé dlužné částky včetně příslušenství, a to nejpozději do 30. 11. 2021. K uvedenému datu činila výše dlužné částky 289 897,90 Kč. Žalovaný ani poté svůj dluh nevyrovnal. Proto žalobkyně požadovala po žalovaném kromě úhrady celé dlužné částky také zaplacení smluvního úroku ve výši 5,5 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucích vždy z dlužné částky od 1. 12. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by požádal z důležitého důvodu o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] ze dne 23. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně (pod názvem [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným smlouvu o stavebním spoření, přičemž byla sjednána cílová částka 300 000 Kč. Ze žádosti žalovaného o poskytnutí meziúvěru ze dne 1. 10. 2018 plyne, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí meziúvěru z uvedeného stavebního spoření. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena údaji zjištěnými od žalovaného a doloženými jeho výplatními páskami a výpisy z jeho bankovního účtu. Dne 23. 10. 2018 byla sjednána mezi žalobkyní a žalovaným úvěrová smlouva, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému meziúvěr ze stavebního spoření pro účely financování vymezených bytových potřeb žalovaného až do výše 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal po dobu trvání meziúvěru splácet úroky z celkové vyčerpané částky ve výši 5,9 % ročně splátkou ve výši 1 475 Kč měsíčně. Současně se ve smlouvě zavázal hradit na účet stavebního spoření částku 900 Kč měsíčně s tím, že za splnění sjednaných podmínek bude následně naspořená částka použita na úhradu dluhu z meziúvěru. Pro případ kvalifikovaného prodlení žalovaného s úhradou splátek dle Obecných úvěrových podmínek žalobkyně bylo sjednáno oprávnění žalobkyně odstoupit od úvěrové smlouvy a požadovat okamžité splacení celého meziúvěru. Obecné úvěrové podmínky tvořily nedílnou součást smlouvy o úvěru a v bodu J, na nějž je ve smlouvě odkazováno, definují kvalifikované prodlení jako prodlení se zaplacením více než dvou splátek úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než tři měsíce; totéž platí, pokud dlužník nehradí sjednané měsíční vklady. Z přílohy k úvěrové smlouvě plyne změna splátky úroků z úvěru na částku 1 325 Kč měsíčně a sleva z úrokové sazby. Z žádosti o čerpání meziúvěru a potvrzení o vyčerpání plyne, že dne 23. 10. 2018 žalovaný vyčerpal celou částku 300 000 Kč. Z přípisu ze dne 4. 2. 2019 plyne, že od 1. 2. 2019 došlo k navýšení úrokové sazby na 5,5 % ročně z důvodu ukončení slevy z úrokové sazby v důsledku zániku užívání zvýhodněného produktu – [anonymizováno] – skupinové životní pojištění. Současně bylo žalovanému oznámeno navýšení měsíční splátky na 1 375 Kč. Z výpisu z vkladového účtu žalovaného plyne, že žalovaný hradil sjednaný vklad 900 Kč měsíčně do 15. 4. 2021, do stejného data hradil i splátky úroků na meziúvěrový účet, jak plyne z výpisu z tohoto účtu. Dále již sjednané platby nehradil. Z oznámení žalobkyně ze dne 2. 12. 2021 plyne, že ke dni 30. 11. 2021 nastala účinnost odstoupení od smlouvy o meziúvěru a současně nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný byl tímto přípisem vyzván k úhradě částky 289 897,90 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ještě přípisem ze dne 14. 4. 2022, ve kterém byl žalobkyní upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu. 4. Skutečnosti vyplývající ze shora popsaných důkazů si vzájemně neodporují, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 5. Právní poměry mezi žalobkyní a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Žalobkyně coby úvěrující své povinnosti ze smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednané finanční prostředky, naopak žalovaný jakožto úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť přestal řádně a včas hradit sjednané splátky úroků a vklady na spořící účet. Proto mohla žalobkyně v souladu se smlouvou a s § 1931 občanského zákoníku prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a požadovat po žalovaném jednorázovou úhradu celé dlužné částky. A protože žalovaný dosud svůj dluh nevyrovnal, uložil mu nyní soud povinnost dlužnou částku, která odpovídá žalované částce, žalobkyni zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení, neboť na úroky vznikl žalobkyni nárok přímo z úvěrové smlouvy ve spojení s § 2395 občanského zákoníku a na úroky z prodlení jí pak vznikl nárok dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 596 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 289 897,90 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, kvalifikovaná výzva k plnění, žaloba, účast u soudního jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., z cestovného za cestu k soudnímu jednání a zpět ve výši 2 259,27 Kč (při doložené spotřebě vozidla 5,8l [číslo] km, vyhláškové ceně opotřebení vozidla 4,70 Kč na 1 km, vyhláškové ceně paliva 47,10 Kč za 1l a celkovém počtu 304 ujetých km), z náhrady za ztrátu času na cestě ve výši 8 x 100 Kč dle § 14 a. t. a dále z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek kromě soudního poplatku ve výši 8 840,85 Kč.