13 C 299/2022-64 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 69 347,26 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne 20. 9. 2021 s pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 135688, na základě které žalované poskytl finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku žalobci vrátit a současně zaplatit i úroky při sjednané úrokové sazbě 23 % p. a. Celková částka 37 008 Kč (20 000 Kč jistina a 17 008 Kč úroky) měla být vrácena formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 514 Kč. Dále byla mezi účastníky sjednána i doplňková služba„ PODPORA“, která v sobě zahrnovala možnost odkladu tří splátek, vždy o jeden měsíc, možnost přerušení splácení až na devět měsíců v případě úrazu, onemocnění či hospitalizace a možnost přerušení splácení až na devět měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za tyto doplňkové služby se žalovaná zavázala hradit částku 865 Kč měsíčně, a to vždy společně s řádnou splátkou úvěru. Žalovaná ale následně sjednané podmínky nedodržela, dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 2. 2022 Ani dodatečně, přes upomínky žalobce, žalovaná tuto splátku neuhradila, a proto žalobce v souladu se smlouvou zesplatnil ke dni 21. 3. 2022 celý úvěr a požadoval po žalované úhradu celkové dlužné částky ve výši 69 407,74 Kč. Dlužná částka se přitom skládala z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 460,21 Kč, dlužných kapitalizovaných úroků ve výši 15 489,94 Kč, úplaty za zbývající část doplňkové služby podpora 23 868 Kč, dále z nákladů na upomínkování ve výši 800 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 59,49 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 9 730,11 Kč. Úhradu měla žalovaná provést nejpozději do 3. 5. 2022 Ani poté však žalovaná nic nezaplatila, a proto se žalobce domáhal úhrady dlužné částky soudní cestou s tím, že výslovně nepožadoval smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátky ve výši 59,49 Kč a taktéž zohlednil platbu od žalované ve výši 1 Kč. Kromě žalované částky však dále žádal zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 29 990,32 Kč (tedy z dlužné jistiny, nákladů na upomínkování a ze smluvní pokuty) od 4. 5. 2022 do zaplacení a také žádal smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 23 868 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení, jakož i úhradu nákladů soudního řízení. 2. Žalobce dále soudu sdělil, že jedná o uzavření smíru s žalovanou v předmětné věci, což dokládal emailovou komunikací účastníků. Dále soudu předložil i návrh na schválení smíru, ve kterém se žalovaná zavazuje zaplatit žalobci částku 45 479,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky ve výši 29 990,32 Kč za dobu od 4. 5. 2022 do zaplacení s tím, že toto bude žalovaná hradit ve splátkách po 1 100 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci usnesení o schválení smíru, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná se rovněž zavazuje uhradit k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení v částce 14 000 Kč, a to opět ve splátkách po 400 Kč měsíčně za shodných podmínek jako u splátky dlužné částky. Podpis žalované na uvedeném smíru a na návrhu na schválení smíru však chybí. Z předložené e-mailové komunikace, kdy jde o prostou emailovou komunikaci bez elektronického podpisu, pouze vyplývá zájem žalované o splátkový kalendář. Ze samotné emailové komunikace plyne, že k platnosti uzavření smíru je třeba ověřeného podpisu žalované na zaslaném návrhu smíru. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nedostavila se ani k jednání soudu, ke kterému byla řádně a včas předvolána, aniž by z důležitého důvodu požádala o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.). 4. Soud se nejprve zabýval navrženým smírem tak, jak jej předložil žalobce a dospěl k závěru, že podmínky pro schválení takovéhoto smíru v této věci nejsou dány. Především soud nemá z předloženého podání za prokázané, že mezi účastníky skutečně došlo k uzavření takovéhoto smíru, neboť podpis žalované, kterým by vyjadřovala svou vůli uzavřít tento smír, chybí. Žalovaná ani soud nepožádala o schválení takovéhoto smíru či jinak neprojevila svou vůli být tímto smírem vázána. Prostá emailová komunikace mezi účastníky toto nedokládá, právě naopak, ze strany žalované nedošlo k naplnění sjednaných podmínek pro platnost smíru. Pro úplnost k tomu soud dále dodává, že podle § 99 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, (dále jen o.s.ř), soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy. Soud má v daném případě za to, že smír v navrženém znění právní předpisy porušuje, neboť přiznává žalobci plnění, na která nemá právní nárok, jak je uvedeno dále. 5. Z úvěrové smlouvy soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalované pod č. smlouvy 135688 ze dne 20. 9. 2021 úvěr ve výši 20 000 Kč. Z potvrzení o výplatě pak vyplynulo, že částka 9 934 Kč z jistiny úvěru byla použita na úhradu předchozího závazku žalované u žalobce, částka 6 066 Kč byla žalované vyplacena na účet a částka 4 000 Kč byla zúčtována na náklady žalobce. Z přílohy č. 2 k úvěrové smlouvě vyplynulo, že smlouva o službě„ PODPORA“ je doplňkovou smlouvou, závislou na smlouvě o úvěru č. 135688. Žalobce žalovanou poprvé vyzval k úhradě celé dlužné částky přípisem o zesplatnění ze dne 21. 3. 2022, ve kterém stanovil žalované lhůtu pro úhradu částky do 3. 5. 2022. 6. Z kopie průkazu totožnosti žalované a z kopie jejího řidičského průkazu ve spojení se záznamem o verifikační platbě vzal soud za prokázané, že totožnost žalované byla před uzavřením smlouvy řádně zjištěna a ověřena. 7. Dále se soud zabýval otázkou, zda a jakým způsobem, resp. s jakým výsledkem byla před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumána a posuzována úvěruschopnost žalované. Žalobce tvrdil, že tato byla dostatečně ověřena zjištěnými údaji od žalované (příjem 46 910 Kč, náklady na bydlení 5 270 Kč, finanční závazky 9 298 Kč, mikro úvěry ano, z čehož dovozoval finanční zůstatek spotřebitele ve výši 29 477 Kč), třemi výpisy z bankovního účtu žalované, lustrací v centrální evidenci exekucí, lustrací v SOLUS, v insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů a v interní databázi poskytovatele úvěru. Z těchto lustrací dle žalobce vzešlo, že žalovaná je v uvedených databázích bez záznamu a je úvěrovatelná. Dále žalobce popsal algoritmus jeho interního skóringového systému. Pro úplnost dokládal i záznam o předchozí smlouvě o úvěru s žalovaným č. 135382 s tím, že žalovaná nebyla v prodlení s úhradou předchozího úvěru. 8. Žalobce na podporu svých tvrzení dokládal výsledek lustrace z centrální evidence exekucí, kde bylo 0 záznamů, žalovaná nebyla nalezena ani v insolvenčním rejstříku. Dále byl doložen výsledek lustrace v SOLUS, kde však v rozporu s tvrzením žalobce bylo uvedeno, že žalovaná zde má záznam. Ze tří výpisů z účtu žalované u [právnická osoba] za období od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2021, 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 a 1. 8. 2021 do 31. 8. 2021 vyplývá, že žalovaná se dostává na tomto účtu do mínusových zůstatků a pravidelně využívá kontokorentních služeb, za srpen 2021 byly žalované sraženy i úroky za přečerpaný kontokorent (při maximální výši kontokorentu 35 000 Kč). Dále je z těchto výpisů zcela zřejmé čerpání řady finančních produktů úvěrového typu od různých společností. V měsíci červnu 2021 je z výpisu zřejmé inkaso úvěru ve výši 3 088 Kč, dále je zde čerpaný úvěr od [právnická osoba] ve výši 22 000 Kč, [právnická osoba] ve výši 2 400 Kč, [anonymizováno] [právnická osoba] ve výši 27 500 Kč a také splacení úvěru od [příjmení] [jméno] ve výši 1 400 Kč a od [anonymizováno] ve výši 1 414,37 Kč. Také z tohoto výpisu plyne, že nebyla uskutečněna zadaná platba ve výši 10 000 Kč pro nedostatek finančních prostředků na účtu. Výpis za měsíc červenec vykazuje mínusový konečný zůstatek. I v tomto měsíci proběhlo inkaso úvěru ve výši 3 088 Kč, dále je zde čerpaný úvěru od [právnická osoba] ve výši 5 000 Kč. Z výpisu za měsíc srpen 2021 se pak podává rovněž mínusový zůstatek (včetně přečerpání povoleného kontokorentu ve výši 35 000 Kč). Vyplývá z něho provedená exekuce finančním úřadem, inkaso úvěru ve výši 723,21 Kč a 2 364,79 Kč a neprovedení platby 1 Kč kvůli nedostatku finančních prostředků. 9. Příjmy žalované byly žalobcem zjištěny ve výši 46 910 Kč. Z jakých zdrojů žalovaná těchto příjmů dosahuje, nebylo uvedeno. Doloženy byly pouze uvedené výpisy z účtů, kde se nachází vždy položka příjem – mzda od společnosti [právnická osoba], rovněž položka příjem – mzda od společnosti [právnická osoba], zároveň je zde i příjem od České správy sociálního zabezpečení za dobu nemoci. Byl doložen i výpis ze živnostenského rejstříku žalované a její daňové přiznání za rok 2020 k dani příjmu, kde však žádné jiné příjmy než ze samostatné výdělečné činnosti uvedeny nejsou. Dále bylo v rámci posuzování úvěruschopnosti zjištěno, že žalovaná měla povinnost