13 C 347/2021-25 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky 7 000 Kč s příslušenstvím a 4 000 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou samostatných nároků. Tvrdila, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o půjčce, a to dne 6. 4. 2007 smlouvu č. 317317291 a dne 7. 12. 2006 smlouvu č. 315242344. Na základě prvně uvedené smlouvy půjčila tato společnost žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i tzv. souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč, a to formou 53 pravidelných splátek po 192 Kč Poslední splátka měla být takto uhrazena dne 11. 4. 2008. Na základě druhé smlouvy pak bylo půjčeno 7 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala kromě této částky zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 4 872 Kč, opět 53 splátkami tentokráte po 224 Kč Poslední splátka měla být zaplacena dne 13. 12. 2007. Žalovaná svým smluvním povinnostem však ani v jednom případně nedostála. Na základě první smlouvy tak nadále dluží částku 7 000 Kč (4 127,36 Kč na jistině půjčky a 2 872,64 Kč na poplatku), na základě druhé smlouvy dluží částku 4 000 Kč (2 358,49 Kč na jistině půjčky a 1 641,51 Kč na poplatku). Obě pohledávky byly následně postoupeny na žalobkyni, a proto se nyní žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhala zaplacení obou dlužných částek s tím, že nadto po žalované žádala i úhradu zákonných úroků z prodlení za nedodržení termínu splatnosti závazků žalované. Tyto úroky z prodlení přitom žalobkyně v obou případech částečně kapitalizovala, a to ke dni předcházejícímu uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze smlouvy o půjčce č. 317317291 ze dne 6. 4. 2007 včetně smluvních podmínek, soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce, na základě které uvedená společnost poskytla žalované částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě převzetí této částky v hotovosti právě oproti podpisu smlouvy. V uvedené smlouvě se přitom žalovaná zavázala dané společnosti vrátit nejen jistinu úvěru, ale i tzv. souhrnný poplatek, který činil 4 176 Kč, a to vše formou 53 pravidelných týdenních splátek po 192 Kč. Žalovaná ale splátky hradila nepravidelně, po datu poslední stanovené splátky, tedy po 11. 4. 2008 tak dlužila na jistině půjčky částku 4 127,36 Kč a na souhrnném poplatku částku 2 872, Kč. 5. Ze smlouvy o půjčce č. 315242344 ze dne 7. 12. 2006 včetně smluvních podmínek, soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce, na základě které uvedená společnost poskytla žalované částku ve výši 7 000 Kč. Žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě převzetí této částky v hotovosti právě oproti podpisu smlouvy. V uvedené smlouvě se přitom žalovaná zavázala dané společnosti vrátit nejen jistinu úvěru, ale i tzv. souhrnný poplatek, který činil 4 872 Kč, a to vše formou 53 pravidelných týdenních splátek po 224 Kč Poslední splátka tak byla stanovena na den 13. 12. 2007. Žalovaná ale splátky hradila nepravidelně. Poslední úhradu provedla dne 18. 3. 2008. Po tomto datu již nic nezaplatila, a proto dlužila na jistině půjčky částku 2 358,49 Kč a na souhrnném poplatku částku 1 641,51 Kč. 6. Ze smluv o postoupení pohledávek, včetně jejích příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek a z potvrzení o úhradě úplaty, jakož i z oznámení o postoupení pohledávky včetně souvisejících poštovních podacích archů má soud dále za prokázané, že obě předmětné pohledávky za žalovanou byly přes přechodného věřitele, [právnická osoba], postoupeny až na žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní zvláště vyzvána k úhradě obou částek včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Žalovaná ani poté nic na svůj dluh neuhradila. 7. Skutečnosti vyplývající ze shora popsaných důkazů neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Podle § 1 nařízení vlády 142/1994 Sb. ve znění platném do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 11. Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla v obou případech platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti z těchto smluv splnil, když žalované poskytl sjednané finanční prostředky, což žalovaná vždy stvrdila svým podpisem. Naopak žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, když řádně a včas nehradila sjednané splátky půjček, jimiž měla v obou případech uhradit jak jistinu půjčky, tak i sjednaný poplatek. Nadále tak dluží z uvedených titulů celkem 11 000 Kč, a proto jí soud uložil povinnost tuto částku zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo současně prokázáno, že obě dotčené pohledávky za žalovanou smluvně dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen nový občanský zákoník) právě na žalobkyni přešly. 12. Současně dle § 1880 nového občanského zákoníku platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Právnímu předchůdci žalobkyně vznikl nárok na úroky z prodlení ve smyslu § 517 odst. 1 občanského zákoníku, a to u obou dlužných částek, neboť ani v jednom případě žalovaná nezaplatila svůj peněžitý dluh řádně a včas. Proto soud vyhověl žalobě i v části žádající uvedené úroky z prodlení, když současně přezkoumal, že požadovaná výše úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle právních předpisů, zejména dle v rozhodné době platného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění do 30. 6. 2010. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Náklady řízení žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.