3 C 34/2022-42 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 30. 11. 2021 u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhal splacení zápůjčky. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 15. 10. 2005 smlouvu o zápůjčce č. 274542039. Na tomto základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. To žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Zavázal se splatit úvěr a zároveň zaplatit věřiteli i poplatek ve výši 6432,50 Kč, vše ve splátkách, nejpozději do 14. 10. 2006. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, splatil pouze 520 Kč. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Proto žalobci vzniklo právo i na úroky za celou dobu trvání smluvního vztahu a také na úrok z prodlení v zákonné výši, a to vždy od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobce kapitalizoval úroky za dobu od 22. 10. 2006 do 18. 12. 2020 částkou 18624,56 Kč. 2. Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 45b) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. (ust. § 153b občanského soudního řádu) 3. Žalovaný byl řádně předvolán k prvnímu jednání s dostatečným předstihem na přípravu. V předvolání byl poučen o následcích neomluvené nepřítomnosti při prvním jednání. Předvolání mu bylo zasláno na adresu jeho trvalého pobytu [obec a číslo] (mimoto i na poslední soudu známou adresu a mimoto i upozornění formou SMS). Zásilka byla uložena a žalovanému doručovatel zanechal výzvu k vyzvednutí zásilky – 3. 3. 2022. Desetidenní lhůta od uložení zásilky tak uplynula 14. 3. 2022. Tento den je třeba považovat za den doručení předvolání žalovanému. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s předvoláním. Přesto se žalovaný nedostavil k prvnímu jednání soudu a ani neomluvil svoji nepřítomnost. Žalobce při soudním jednání navrhl rozhodnutí kontumačním rozsudkem. Byly tak splněny podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. Proto soud neprovedl dokazování a považuje skutková tvrzení žalobce za nesporná. 4. Posuzovaný případ je sporem na základě smlouvy o půjčce ve smyslu ust. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na dobu uzavření obou smluv se na daný případ nevztahuje úprava zákon o spotřebitelském úvěru číslo 145/2010 Sb., a proto je soud neposuzoval z hledisek tam uvedených. Ani z pohledu pozdější úpravy však není důvodu hledět na smluvní ujednání jako nepřiměřené (ve smyslu ust. § 1815 občanského zákoníku) – ani výše odměny věřitele, ani výše dohodnutých úroků se nevymykají obvyklému stavu na úvěrovém trhu. Právní předchůdce žalobce splnil smluvenou povinnost a poskytl žalovanému obě půjčky. Žalovaný porušil svoji povinnost, když včas nevrátil zapůjčenou částku ani nezaplatil dohodnutou odměnu (poplatky). Žalovaný dosud splatil pouze část dluhu 520 Kč, zbytek dluží a je v prodlení se zaplacením. Podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku má věřitel, (jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu), právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení. Pohledávka byla postoupena žalobci. Soud tedy vyhověl žalobě. 5. Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 6. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč. 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč. 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) V občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1. do 10 000 Kč 200 Kč, 2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč … 300 Kč, 3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč 500 Kč. Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů. Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7. Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty. Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2, b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. (ust. § 14b odst. 1 - 5 advokátního tarifu) 7. Žaloba se soudu jeví jako tzv. formulářová žaloba ve smyslu ust. § 14b advokátního tarifu. 8. Za tarifní hodnotu soud považuje 16120 Kč. Zástupce žalobce účelně vykonal 4 úkony právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku, podání žaloby u soudu a účast při soudním jednání. Náleží mu odměna ve výši 3x 300 Kč + 1780 Kč za účast při soudním jednání. Podle ust. § 14b odst. 5 a ust. § 13 advokátního tarifu mu dále náleží paušální náhrada hotových výloh ve výši 3 x 100 Kč + 1 x 300 Kč. Dále mu náleží náhrada 21% daně z přidané hodnoty, kterou je povinen zaplatit z odměny a náhrad. Dále žalobci náleží i náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci právo na náhradu 4768,80 Kč. 9. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). 10. Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 11. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody. Žádný z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu soudního spisu.