53 C 1/2021-100 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 4. 1. 2021 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se splacení zápůjčky. Tvrdil, že jeho právní předchůdkyně [jméno] [příjmení] uzavřela se žalovaným dne 22. 11. 2019 smlouvu o zápůjčce a poskytla mu 164847 Kč. Žalovaný se zavázal splácet zápůjčku ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně, vždy do dvacátého dne v kalendářním měsíci. Pro případ prodlení se zaplacením kterékoliv splátky bylo dohodnuto okamžité zesplatnění celého dluhu. Žalovaný nesplatil zápůjčku a je v prodlení se zaplacením od 21. 12. 2021. Ve smlouvě byl dohodnut úrok z prodlení 0,25% denně, avšak žalobce z něho požaduje jen část – 0,125 % denně. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že v minulosti žil ve společné domácnosti s [jméno] [příjmení], hospodařili spolu, jeho výplata byla poukazována na její účet. [jméno] [příjmení] mu však žádné peníze nepůjčila. Nebyla toho ani schopna, protože sama byla silně zadlužená. Žalovaný jí důvěřoval do té míry, že vyhověl její žádosti o podpis jakýchsi listin, aniž by se seznámil se jejich obsahem. Tak mohla vzniknout písemná smlouva o zápůjčce. 3. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. (ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů) V právní teorii i soudní praxi není sporu o tom, že smlouva o zápůjčce tzv. reálným kontraktem, který vzniká teprve poskytnutím zastupitelné věci (v tomto případě peněžní částky). Stejně tak se soudní praxe ustálila v náhledu na to, že stejný význam jako předání peněžní částky v hotovosti má i bezhotovostní převod peněz či poskytnutí peněz na účet určený vydlužitelem (k tomu např. I.ÚS 2061/2008) 4. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. (ust. § 1970 občanského zákoníku) 5. Uzavření smlouvy o zápůjčce bylo prokázáno písemnou smlouvou ve spojení s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]. Z písemné smlouvy plyne, že [jméno] [příjmení] se žalovaným sepsali 22. 11. 2019 smlouvu o zápůjčce 167 164 847 Kč, že žalovaný převzal tuto částku v hotovosti a zavázal se splácet ji ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně splatných vždy do dvacátého dne v měsíci počínaje prosincem 2019. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky bylo dohodnuto zesplatnění celého dluhu bez dalšího. Pro takový případ byl dohodnut i úrok z prodlení 0,25 % z dlužné jistiny za každý započatý den prodlení. Nebylo sporu o tom, že listinu podepsali [jméno] [příjmení] i žalovaný. Jejich podpisy byly úředně ověřeny. 6. Když žalovaný ve sporu namítl, že žádné peníze v hotovosti nepřevzal, doplnil soud dokazování podle jeho návrhu, vyslechl svědkyni [jméno] [příjmení] a z její výpovědi zjistil, že nepředala peněžní prostředky žalovanému v hotovosti, ale po dohodě s ním z nich splatila dluhy vzniklé za dobu jejich soužití. Svědkyně žila v družském vztahu se žalovaným od listopadu 2017 do začátku ledna 2020. Žalovaný byl přibližně třičtvrtě roku bez zaměstnání, neměl žádné příjmy, a jejich domácnost tak byla odkázána pouze na částečný invalidní důchod [jméno] [příjmení]. Ta se po dohodě se žalovaným zadlužila u různých nebankovních věřitelů, aby tak získala peníze na živobytí. Žalovaný byl v tu dobu evidován v Registru dlužníků a nikdo by mu nepůjčil. Svědkyně si vypůjčila v listopadu 2019 165 000 Kč od paní [příjmení] a z těchto peněz splatila dluhy u nebankovních věřitelů. Téhož dne, kdy od ní dostala peníze, sepsali se žalovaným výše popsanou smlouvu o zápůjčce a na poště si nechali ověřit podpisy. Žalovaný splatil [jméno] [příjmení] pouze 10 000 Kč v prosinci 2019, dále jí již nic nesplatil. 7. Postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno smlouvou postupní smlouvou z 27. 3. 2020. Dopisem z 29. 3. 2020 a podacím lístkem pošty z 13. 5. 2020 bylo prokázáno oznámení žalovanému o postoupení pohledávky. 8. Na základě těchto zjištění dospěl soud k závěru o tom, že žalovaný platně uzavřel smlouvu o zápůjčce s [jméno] [příjmení] (ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku). Použití peněz na dohodnutý účel (splacení konkrétních dluhů) se soudu jeví rovnocenným s předáním peněžní hotovosti. Zde jde tedy o dohodu o platebním místě. Ve smlouvě nebylo dohodnuto úročení jistiny, naopak v ní bylo dohodnuto oprávnění věřitele požadovat splacení celého dluhu pro případ nezaplacení kterékoliv splátky a také úroky z prodlení. Žalovaný splatil pouze prosincovou splátku, je v prodlení se zaplacením lednové splátky, tudíž dne 21. 1. 2020 došlo k seplatnění celého dluhu. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku žalobci a oznámil to žalovanému. Žalovaný porušil svoji povinnost, když včas nevrátil zapůjčenou částku, je v prodlení se zaplacením, proto má povinnost zaplatit kromě jistiny i dohodnuté úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Pokud se žalobce rozhodl vymáhat úroky z prodlení v nižší míře, než jaká byla dohodnuta, nelze proti tomu mít námitky. Proto soud žalobě vyhověl z převážné části. Zamítl ji co do splacených 10 000 Kč spolu s příslušným úrokem z prodlení. 9. Na závěrech výše popsaných nic nemění zjištění o tom, že [jméno] [příjmení] byla nemajetná v době uzavření smlouvy o zápůjčce (jak plyne z výpovědi [jméno] [příjmení], ze zpráv společností [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] i z výpisu z bankovního účtu [jméno] [příjmení] u České spořitelny). Námitky žalovaného vůči nedůvěryhodnosti [jméno] [příjmení] soud hodnotí jako liché. Nesoulad mezi zapůjčenými částkami, o nichž vypovídala v červenci 2021 a v lednu 2022 (výslech byl proveden nadvakrát), lze vysvětlit jako omyl (záměna za další zápůjčku, od svého zástupce). Sama svědkyně si jej uvědomila a opravila se. Podstata její výpovědi však nedoznala změny. Přitom právě z výpovědi této svědkyně soud zjistil, že peněžní prostředky nebyly předány v hotovosti žalovanému, ačkoliv ten to potvrdil svým podpisem smlouvy o zápůjčce. Kdyby snad soud neměl důvěřovat výpovědi svědkyně, pak by ta ani nebyla způsobilá zpochybnit obsah písemné smlouvy. Soud nemůže hodnotit důkaz účelovým způsobem, jak se toho domáhal žalovaný – tj. vycházet z výpovědi svědkyně tam, kde to žalovanému připadá výhodné, a odmítnout ji v jiné části, jež se mu tak nejeví. Soud nedůvěřuje vysvětlení žalovaného v tom směru, že pouze na základě důvěry ke [jméno] [příjmení] jí podepsal smlouvu o zápůjčce, aniž by si ji přečetl, a ještě s ní šel na poštu ověřit podpis. To protože z mnoha jiných řízení má soud zkušenost, že takto se lidé obvykle nechovají. Pokud žalovaný vyjádřil pochybnosti o tom, zdali žalobce zaplatil příslušnou daň z postoupené pohledávky, potom takové zjišťování by bylo zcela nad rámec občanskoprávního soudního řízení. Stejně tak soud nemá důvodu posuzovat okolnosti závazkového vztahu mezi [jméno] [příjmení] a jejím zástupcem (k poukazu na neobvyklost zápůjčky mezi zástupcem a zastoupeným). Ať již by v tomto směru bylo zjištěno cokoliv, nemělo by to vliv na vztah mezi žalobcem a žalovaným. 10. Žalobce uspěl ve sporu z převážné části a jeho neúspěch se týká jen poměrně nepatrné části. Proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1, 3 občanského soudního řádu Náklady řízení, které žalobce vynaložil, sestávají z nákladů na zastoupení advokátem Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč. 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadován