53 C 11/2022-89 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 14. 6. 2022 u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhal splacení úvěru. Tvrdil, že uzavřel se žalovaným dne 24. 8. 2021 smlouvu o úvěru č. 9103082139, když předtím pečlivě posoudil úvěruschopnost žalovaného (ověřil výši jeho příjmů, prověřil žalovaného ve veřejně přístupných informačních systémech SOLUS a NRKI, Insolvenčním rejstříku, v interních informačních systémech). Na tomto základě poskytl žalobce žalovanému úvěr 79000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s úrokem 28,94 % p.a., vše ve splátkách. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, ocitl se v prodlení se splacením u 3. splátky, a proto žalobce, v souladu se smlouvou, sesplatnil jeho dluh k datu 22. 1. 2022 a vyzval žalovaného ke splacení celého dluhu. Žalovaný nezaplatil a je v prodlení se zaplacením. Proto žalobci vzniklo právo i na úrok z prodlení a na dohodnutou smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, již žalobce požaduje pouze za dobu do podání žaloby, v kapitalizované výši 11579,40 Kč. U úroků pak žalobce požaduje 28,94 % p.a. pouze za dobu do 15. 2. 2022, dále pak již jen 8,5 % p.a. za dobu od 16. 2. 2022 do zaplacení, maximálně celkem 161049 Kč. Žalovaný celkem dluží 82714,79 Kč (jistinu úvěru) a úroky, jednak smluvní pokutu výše uvedenou, úroky a úroky z prodlení určené podle občanskoprávních předpisů. 2. Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 45b) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. (ust. § 153b občanského soudního řádu) 3. Žalovaný byl řádně předvolán k prvnímu jednání s dostatečným předstihem na přípravu. V předvolání byl poučen o následcích neomluvené nepřítomnosti při prvním jednání. Předvolání mu bylo zasláno na adresu trvalého pobytu [obec], [ulice a číslo]. Zásilka byla uložena a žalovanému doručovatel zanechal výzvu k vyzvednutí zásilky – 15. 11. 2022. Desetidenní lhůta od uložení zásilky tak uplynula 25. 11. 2022. Tento den je třeba považovat za den doručení předvolání žalovanému. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s předvoláním. Vedle toho byl žalovaný předvolán i na adresu [ulice a číslo], kterou uvedl v úvěrové smlouvě jako adresu bydliště a adresu pro doručení. Vedle toho byl žalovaný předvolán i elektronicky na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě a také formou SMS na číslo uvedené v úvěrové smlouvě. Přesto se žalovaný nedostavil k prvnímu jednání soudu a ani neomluvil svoji nepřítomnost. Žalobce při soudním jednání navrhl rozhodnutí kontumačním rozsudkem. Byly tak splněny podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. Proto soud neprovedl dokazování a považuje skutková tvrzení žalobce za nesporná. 4. Posuzovaný případ je sporem ze smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce posoudil s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka při uzavření smlouvy. Proto je možno na smlouvu hledět jako na smlouvu platnou i ve smyslu aktuální judikatury vyšších soudů, vyjádřené například v rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2021, č. j. 47 Co 56/2021-80: Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 5. Žalobce splnil svoji povinnost, když poskytl žalovanému úvěr. Žalovaný porušil svoji povinnost, když nesplácel dohodnuté splátky. Proto žalobce oprávněně sesplatnil úvěr a žalovaný je povinen jej splatit. Žalovaný je v prodlení se zaplacením. Proto žalobci vznikl nárok i na smluvní pokutu ve smyslu ust. § 2048 občanského zákoníku a dále na úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Proto soud vyhověl žalobě. 6. Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 7. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosm