6 C 169/2022-38 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 19. 8. 2022 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tam rovněž uvedeným příslušenstvím. Žalobu opřel o tvrzení, že s žalovanou uzavřel dne 15. 2. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobce žalované za služby spojené s dodávkami vyúčtoval jednak 25.798,55 Kč splatných do 29. 11. 2021, jednak 5.348,18 Kč splatných do 24. 1. 2022, žalovaná ale na žádné z obou vyúčtování nic nezaplatila. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil, žalovaná se na výzvu ve stanovené lhůtě nevyjádřila; soud proto o věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. Soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 15. 2. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (viz č. l. 9 soudního spisu). Smlouvou se žalobce zavázal žalované dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a žalovaná se zavázala za dodávky platit vyúčtovanou cenu. Fakturou č. 2136755830 žalobce žalované vyúčtoval nedoplatek ceny za služby spojené s dodávkou elektřiny za období 17. 2. 2021 do 26. 10. 2021 ve výši 25.798,55 Kč se splatností do 29. 11. 2021. Fakturou č. 2144137175 žalobce žalované vyúčtoval nedoplatek ceny za služby spojené s dodávkou elektřiny za období 27. 10. 2021 do 28. 12. 2021 ve výši 5.348,18 Kč se splatností do 249. 1. 2022. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona). Žalované podle této smlouvy vznikla povinnost zaplatit žalobci vyúčtovanou cenu služeb tak, jak je popsána v žalobě. Bylo na žalované, aby se žalobě bránila, kupříkladu tvrzením, že její dluh vůbec nevznikl, v nějakém rozsahu zanikl nebo se stal nevymahatelným. To však žalovaná neučinila a ani z obsahu spisu taková skutečnost nevyplývá. Jelikož žalovaná nezaplatila žalobci cenu služeb včas, ocitla se v prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě zcela vyhověl. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis návrhu na zahájení řízení) po 500 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu), náhrady 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.246 Kč; celkem tedy 3.424 Kč.