13 C 268/2023-24 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 97 330 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému v den uzavření smluv poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a 20 000Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 39 378 Kč a 27 655 Kč, kdy tyto částky představují úrok, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky a službu komfortního a flexibilního splácení. Tyto dlužné částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 3 304 Kč a 21 pravidelných měsíčních splátkách po 2 270 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný nehradila splátky řádně a včas a dluh nezaplatil. Dále tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 16. 1. 2021 a smluvními podmínkami Smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč předaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 36 669 Kč. Poplatek tvořily úrok ve výši 28 923 Kč, poplatek za zpracování 1 500 Kč a poplatek za doplňkovou službu komfortního flexibilního splácení ve výši 6 246 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobkyně vrátí, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 304 Kč, posledním dnem v měsíci, ve kterém byla smlouvy uzavřena. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy o úvěru. 6. Oznámením o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni. 7. Výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o úvěru. 8. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 7. 10. 2020 a smluvními podmínkami Smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč předaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 24 946 Kč. Poplatek tvořil úrok ve výši 19 282 Kč, poplatek za zpracování 1 500 Kč a poplatek za doplňkovou službu komfortního flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobkyně vrátí, a to v 21 pravidelných týdenních splátkách po 2 270 Kč, počínaje posledním dnem v měsíci, ve kterém byla smlouvy uzavřena. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru. 10. Oznámením o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni. 11. Výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o zápůjčce. 12. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dvě smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a 20 000Kč. Žalovaný se zavázal finanční prostředky poskytnuté prvním úvěrem vrátit společně se smluvním poplatkem ve výši 39 378 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobkyně vrátí, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 3 304 Kč, posledním dnem v měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Druhý úvěr se žalovaný zavázal vrátit se smluvním poplatkem 24 946 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobkyně vrátí, a to v 21 pravidelné měsíční splátce po 2 270 Kč, počínaje posledním dnem v měsíci, ve kterém byla smlouvy uzavřena. Žalovaný dluh řádně nesplácel. 13. Žalovaný dle žalobkyně za smlouvu [číslo] dluží částku v celkové výši 61 778 Kč sestávající se z jistiny ve výši 29 385,09 Kč a smluvního poplatku ve výši 32 393,83 Kč. Žalobce dále požadoval úhradu kapitalizovaného úroku 1 077,80 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 515,60 Kč. 14. Žalovaná dále dle žalobkyně za smlouvu [číslo] dluží částku v celkové výši 35 551,19 Kč sestávající se z jistiny ve výši 17 159,54 Kč a smluvního poplatku ve výši 18 391,65 Kč Dále žalobce požadoval úhradu kapitalizovaného úroku 1 768,58 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 025,78 Kč. 15. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky ze smluv o úvěru na žalobkyni. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, žalovaný však žalobkyni dosud ničeho neuhradil. 16. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 17. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které 19. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí takřka v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o půjčce a sjednal si s žalovanou smluvní poplatek. Žalovaná zápůjčku ani poplatek právnímu předchůdci žalobkyně řádně nevrátila. Soud proto rozhodl tak, že žalobě takřka zcela vyhověl. 20. Soud pouze neshledal důvodným uplatněný nárok žalobkyně na další smluvní úroky z jistiny zápůjčky. Ze znění smlouvy o zápůjčce vyplývá, že úroky byly sjednány jen a pouze v částce 28 923 Kč a 19 282 Kč, tedy v částkách zahrnutých do tzv. Poplatku u obou půjček. To je zřejmé i z dalšího označení jistiny úvěru a Poplatku za„ celkovou dlužnou částku“. Další ustanovení smluv již jen doplňuje, že tento úrok (myšleno částka úroku zahrnutá do Poplatku) byl určen na základě sjednané úrokové sazby. Ze znění smlouvy nevyplývá, že nad rámec uvedeného, by měla být jistina úvěru jakkoliv dále úročena, a to ani v případě prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek. Současně soud připomíná, že vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, je třeba na smlouvu hledět tak, jak se jeví běžnému spotřebiteli. Žalovaný navíc jako spotřebitel neměl reálnou šanci ovlivnit znění smlouvy, výklad je tak třeba provést formou pro ni příznivější. Proto má soud za to, že částka představující úrok vyčíslený v poplatku je částkou konečnou. Takto ujednané úroky, tedy úroky vyjádřené kapitalizovanou částkou, neodporují žádnému kogentnímu zákonnému ustanovení. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nemá nárok na další smluvní úrok. Proto soud v této části žalobu zamítl. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 168,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 894 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 97 330,11 Kč sestávající z částky 5 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 510 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle