13 C 509/2022-41 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení 22 199,85 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 21 838,58 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 838,58 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnil tvrzením, že právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřeli Rámcovou smlouvu o finančních službách a také Smlouvu o kontokorentním úvěru. Žalovaný čerpal kontokorentní úvěr, avšak porušil smluvní ujednání mezi účastníky, když nevyrovnal nepovolené přečerpání kontokorentního úvěru a vznikl mu nepovolený debetní zůstatek ve výši 22 199,85 Kč. 2. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 15a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Ze smlouvy o finančních službách ze dne 6. 2. 2019 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal pro žalovaného vést účet číslo [bankovní účet]. 4. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru z 18. 2. 2019 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdci žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr, když si účastníci sjednali možnost přečerpání povolaného zůstatku na bankovním účtu uvedeném v čl. 3 tohoto rozsudku, a to až do výše 20 000 Kč. Úvěr byl splatný nejpozději do jednoho roku ode dne čerpání úvěru. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 18,9 % ročně. 5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. června 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce upozornil žalovaného na skutečnost, že z důvodu nevyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu byla dne 2. 6. 2021 a pohledávka z účtu číslo [bankovní účet] převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 22 199,85 Kč, když tato částka se skládala z nepovoleného přečerpání ve výši 21 838,58 Kč a řádných zákonných úroků z prodlení ve výši 361,27 Kč. 6. Z výpisu z účtu za období od 1. 5. 2021 do 30. 6. 2021 má soud za prokázané, že ke dni 1. 6. 2021 byl na účtu číslo [bankovní účet] záporný zůstatek ve výši 21 838,58 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 10. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 7. 2022 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Z výpisu z účtu za období od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný vyčerpal kontokorentní úvěr do výše 21 423,58 Kč. 9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 10. Účastníci uzavřeli dne 6. 2. 2019 rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o kontokorentním úvěru. Na základě těchto smluv si právní předchůdci žalobce zavázal pro žalovaného vést účet a zároveň poskytl žalovanému možnost čerpat kontokorentní úvěr až do výše 20 000 Kč. Žalovaný kontokorentní úvěr vyčerpal do výše 21 423,58 Kč, avšak tento dluh nevyrovnal ani po výzvách právního předchůdce žalobce. Z tohoto důvodu právní předchůdce žalobce dluh žalovaného převedl na účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. O této skutečnosti právní předchůdce žalobce žalovaného informoval dopisem ze dne 3. června 2021. Zároveň vyzval žalovaného k úhradě dluhu z nepovoleného přečerpání, kdy dlužná částka činila celkem 22 199,85 Kč a skládala se s částky z nepovoleného přečerpání ve výši 21 838,58 Kč a úroků z prodlení ve výši 361,27 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobce a právního předchůdce žalobce dluh nezaplatil. Právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci. 11. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Žaloba je důvodná. 13. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnut úvěr a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit. Právní předchůdce žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, když žalovanému poskytl možnost čerpat peněžní prostředky. Žalovaný peněžní prostředky vyčerpal, svůj závazek ze smlouvy o úvěru však nesplnil, když ani peněžní prostředky, ani úrok právnímu předchůdci žalobce nevrátil. Právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci. A proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 14. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 340 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 888 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 199,85 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.